20 C 19/2023-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 21 184 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 184 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení (zřejmě smluvní pokuta) ve výši 0,1 % denně z částky 21 184 Kč od 16. 10. 2021 do 13. 1. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci dne 15. 9. 2021 distančním způsobem uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 16 700 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal finanční prostředky žalobkyni vrátit do sjednaného data splatnosti, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za objednané volitelné služby. Žalobkyně doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 15. 9. 2021 ve výši 16 700 Kč. Splatnost úvěru nastávala dne 15. 10. 2021, kdy vedle poskytnuté jistiny se žalovaný zavázal zaplatit i poplatek za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, službu„ presto“ ve výši 165 Kč, informační sms servis za poplatek 29 Kč dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 180 Kč Vedle již výše zmíněných částek se žalobkyně domáhala zaplacení i účelně vynaložených nákladů v částce 2 065 Kč. K úhradě nedošlo ani přes výzvu žalobkyně ze dne 24. 12. 2021. 2. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 15. 9. 2021 mezi žalovaným a žalobkyní. Obsahem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 16 700 Kč se splatností dne 15. 10. 2021. Žalovaný si zvolil služby„ klidné spaní“ za 110 Kč měsíčně, službu„ presto“ za částku 165 Kč a službu informační sms servis za 29 Kč měsíčně, dále si strany smluvily poplatek za sjednání úvěru ve výši 4 180 RPSN činilo 1 414,74 %. Součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně, s nimiž žalovaný vyslovil svůj souhlas. V článku III. sazebníku platného od 1. 9. 2020 bylo obsaženo ujednání o náhradě účelně vynaložených nákladů v paušální výši 35 Kč denně, max. však 490 Kč za kalendářní měsíc, dále o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, a to pro případ prodlení dlužníka s úhradou dluhu. K této smlouvě ani k dalším listinám nebyl připojen podpis žalovaného, toliko podpis žalobkyně (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, sazebník a údaje o poskytovali spotřebitelského úvěru). Žalobkyně soudu dále předložila i výpis o posouzení úvěruschopnosti, kopii OP žalované, listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti a identifikovatelné příjmy, stejně tak přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z nichž vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a dne 15. 9. 2021 žalované na účet č. [bankovní účet] zaslala částku 16 700 Kč. Stejné číslo účtu bylo uvedeno i ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby z 25. 8. 2022 včetně podacího lístku). <i>4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.</i> <i>5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet jako na neplatnou. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 16 700 Kč hradit dále poplatek za sjednání úvěru ve výši 4 180 Kč a polatek za okamžité vyplacení jistiny ve výši 165 Kč. Z pohledu soudu poplatek za poskytnutí úvěru nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto sjednaný úrok vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 300 % ročně a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. O nemravnosti dále svědčí též kumulace takto vysokého úroku s dalšími poplatky, to vše dopněno o smluvní pokutu 0,1 % denně sjednanou ve smluvních podmínkách. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v září 2021 činila 18,44 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalované, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Co 183/2017. 7. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené částky s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 16 700 Kč, když poskytnutá zápůjčka činila právě 16 700 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalované, aby bezdůvodné obohacení ve výši 16 700 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne 25. 8. 2022, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 25. 8. 2022. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne 30. 8. 2022 a do 3 dnů od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 2. 9. 2022. Jelikož tak neučinila, dostaal se od 3. 9. 2022 do prodlení s plněním svého závazku. Žalobkyně v žalobě požadovala úrok nižší, než kolik činil zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. ke dni 13. 9. 2022, proto byl přiznán úrok z prodlení v žalobkyní požadované výši 8,5 % ročně. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatné smlouvy. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 63,24 % (neúspěch 36,76 %), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 26,48 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 848 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 300 Kč dle § 14b odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 220,50 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 2 118,50 Kč a 26,48% z této částky činí po zaokrouhlení částku 561 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni přiznána. 9. O veškerých lh