21 C 127/2023-56 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu doplněnou dne [datum] a [datum], kterou se domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky ve výši 20 593,81 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je státním občanem Polska, jako občan EU byl v České republice zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a zaměstnavatel jej proto přihlásil pro období od [datum] do [datum] ke zdravotnímu pojištění, a to prostřednictvím hromadných oznámení ze dne [datum] (přihlášení) a ze dne [datum] (odhlášení). Okamžikem zániku pracovního poměru zanikla též účast žalovaného na zdravotním pojištění. Žalovaný nesplnil své povinnosti mu plynoucí ze zákona č. 48/19997 Sb. po zániku účasti na zdravotním pojištění, a to povinnost oznámit žalobkyni změnu svého postavení, povinnost vrátit evropský průkaz zdravotního pojištění a povinnost tento průkaz nepoužívat a neprokazovat se jím. Žalovaný nejenže tyto své povinnosti nesplnil, ale průkaz zdravotního pojištění použil v době poskytnutí zdravotní péče dne [datum] v Německu, když v té době již jeho účast na zdravotním pojištění v ČR netrvala. Žalobkyně s ohledem na poskytnutou zdravotní péči žalovanému v Německu zaplatila prostřednictvím Kanceláře zdravotního pojištění z. s., IČ 70938393 (dále jen KZP), která spravuje společný informační systém se zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče v rámci EU, za poskytnutou zdravotní péči žalovanému částku ve výši 20 593,81 Kč za dobu, kdy již netrvala účast žalovaného na zdravotním pojištění. K zaplacení této částky žalobkyní došlo dne [datum]. Tuto částku žádá žalobkyně po žalovaném k zaplacení jako újmu z titulu zaviněného protiprávního jednání dle § 2910 občanského zákoníku. Rozsah a cenu poskytnuté zdravotní péče nebyla žalobkyně oprávněna zkoumat vzhledem k rozhodnutí [anonymizováno 7 slov] – [anonymizována tři slova] ze dne [datum] o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004 a konkrétně jeho článku 3. Žalovaný byl žalobkyní vyzván mj. upomínkami ze dne [datum] a [datum] k uhrazení shora uvedené částky, která ale nebyla žalovaným do současnosti ani přes tyto uhrazena. 2. Soud se nejdříve zabýval tím, zda je ve věci dána jeho pravomoc (mezinárodní příslušnost) předmětný spor rozhodovat a pokud ano, jaký procesní předpis aplikovat a dle jakého hmotného práva věc rozhodnout. Dle článku 7 odstavec 2 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Jak je uvedeno např. v článku zveřejněném v časopisu pro právní vědu a praxi, XXVI, [číslo]: [číslo] s názvem„ Kritická analýza judikatury Soudního dvora EU ve věci určení mezinárodní příslušnosti soudů v případě pomluvy a porušení osobnostních práva na internetu“ autorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]:„ …………. Soudní dvůr se intepretací kritéria„ místo škodné události“ zabýval v roce 1976 v rozhodnutí ve věci [příjmení]. Pojem„ místo škodné události“ vyložil tak, že zahrnuje jak příčinu, tedy místo protiprávního jednání (forum delicti commissi), tak následek (přímý účinek), tedy místo, kde došlo ke vzniku škody (forum damni infecti). Je na žalobci, u soudů kterého místa podá žalobu……… Tato intepretace byla potvrzena a upřesněna v roce 1995 v rozhodnutí ve věci Shevill………..“. Dle ustanovení § 87 písmeno b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy. Dle článku 2 odstavec 1 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) pro účely tohoto nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Dle článku 2 odstavec 1 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. 3. Ze shora citovaných ustanovení je patrné, že škodná událost, která vedla ke vzniku škody eventuálně způsobené žalobkyni, sice nastala na území Německa, kde byla poskytnuta zdravotní péče, ale současně porušení povinnosti vrátit průkaz evropského pojištění nastalo též na území ČR a stejně tak plnění bylo zaplaceno, resp. odesláno žalobkyní jako zdravotní pojišťovnou působící na území ČR z jejího účtu vedeného v ČR. [obec] vzniku škodné události ve smyslu shora citovaných ustanovení a v kontextu judikatury Soudního dvora EU, je tedy možné uchopit nejen jako místo, kde došlo k poskytnutí zdravotní péče, ale též jako to místo, kde bylo žalobkyní plněno a případně místo, kde nebyla splněna žalovaným povinnost průkazku vrátit, tedy území ČR. Mezinárodní příslušnost českých soudů je tedy dána. Místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci pak může být dle místa sídla pobočky žalobkyně též zdejší soud, místní nepříslušnost ani nedostatek mezinárodní příslušnosti nebyly žalovaným ani namítány. Hmotné právo, které soud aplikoval, bylo určeno dle Nařízení Řím II opět podle místa vzniku škody. Soud tedy aplikoval právo české. 4. Soud pátral po pobytu žalovaného, když toto bylo neúspěšné a byl mu tak ustanoven opatrovník v osobě shora jmenovaného advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno] usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 9. 2023, č. j. [číslo jednací]. 5. Opatrovník žalovaného ve svém vyjádření k žalobě zpochybnil doručení upomínky žalovanému ze dne [datum], když by se nemělo jednat o jeho podpis a navíc v označení adresáta chybělo druhé jméno žalovaného [celé jméno žalovaného]. S ohledem na výše uvedené, tak není možné žalobkyni přiznat nárok na úrok z prodlení od podání žaloby, ale až od prokazatelného doručení této opatrovníkovi. Opatrovník dále namítl, že bývalý zaměstnavatel žalovaného citovaný výše byl minimálně spoluúčasten na vzniku škody, když žalovaný mohl oprávněně předpokládat, že tento splní řádně a včas svoji ohlašovací povinnost ohledně ukončení pracovního poměru a zániku účasti žalovaného na zdravotním pojištění. Průkaz pojištěnce pak byl dle opatrovníka žalovaným předkládán při poskytování zdravotní péče toliko k zjištění jeho identity a jako doklad předchozího pojištění. 6. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalovaný byl s ohledem na existující pracovní poměr svým zaměstnavatelem přihlášen ke zdravotnímu pojištění ke dni [datum] (viz hromadné oznámení zaměstnavatele) a účasten zdravotního pojištění byl do [datum] (viz hromadné oznámení zaměstnavatele odeslané dne [datum]). Žalovanému byla dne [datum] poskytnuta zdravotní péče v Německu a žalovaný při jejím poskytování předložil občanský průkaz a průkaz evropského zdravotního pojištění vystavený žalobkyní, byť jeho zdravotní pojištění již ke dni [datum] zaniklo, průkaz žalobkyni však nevrátil. S ohledem na poskytnutou zdravotní péči vznikla žalobkyni povinnost zaplatit za žalovaného částku 20 593,81 Kč (viz vyúčtování nákladů KZP, Individuální výkazy) odpovídající vyúčtované péči. Žalobkyně částku zaplatila dne [datum] jako součást souhrnné platby (viz potvrzení o provedení platby). Žalobkyně žalovanému zaslala upomínku a předžalobní upomínku ze dne [datum], kde je žalovaný označen celým jménem včetně dokladů o doručení (R015 a R016). Žalovaný předžalobní upomínku zaslanou na adresu jeho pobytu (viz výše) osobně převzal dne [datum] (na této nebylo uvedeno jeho prostřední jméno [celé jméno žalovaného]). Žalovaný dle tvrzení žalobkyně dluh do současnosti nezaplatil. 7. Dle čl. 11 a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 884/2004 ze dne [datum] o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ve znění pozdějších změn, se na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu. 8. Dle ustanovení § 3 odstavec 2 písmeno c) bod 1) zákona [číslo] o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojištění zaniká dnem ukončení zaměstnání a dle § 12 písmeno j) je pojištěnec povinen vrátit průkaz zdravotního pojištění a dle písmene h) stejného ustanovení pak se pojištěnec nesmí prokazovat při poskytování zdravotních služeb, s výjimkou poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním