21 C 192/2022-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 3 825 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Součástí žalované částky byla rovněž částka 300 Kč představující náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Ve věci bylo nejprve rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, ve kterém mimo jiné uvedl, že souhlasí s platbou za období od [datum] do [datum], jelikož v tomto období nebylo sjednáno pojištění vozu. 3. Zdejší soud ve věci rozhodl částečným rozsudkem pro uznání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto toliko o části předmětu řízení, tj. o jistině ve výši 3 525 Kč. 4. Dne [datum] obdržel zdejší soud podání žalobkyně, kterým tato vzala žalobu zpět co do částky 300 Kč s odůvodněním, že žalovaný po vydání částečného rozsudku pro uznání tuto částku uhradil. 5. Soud proto řízení co do částky 300 Kč zastavil (výrok I. tohoto rozsudku), neboť podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) platí, že žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. 6. Soud ve věci konal dne [datum] jednání, přičemž žalobkyně se z účasti na tomto omluvila podáním z téhož dne, kdy dále uvedla, že na podaném návrhu po jeho omezení trvá a má za to, že její nárok byl dostatečně doložen. 7. Předmětem řízení tedy po rozhodnutí zdejšího soudu o části nároku ve výši 3 525 Kč (tj. dlužný příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) částečným rozsudkem pro uznání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na jehož odůvodnění tímto zdejší soud pro zjednodušení odkazuje, a po částečném zpětvzetí žaloby ve výše uvedeném rozsahu, byl nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z částky 3 525 Kč. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z obsahu spisu a z předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. Žalovaný, jak sám ostatně výslovně uznal v podaném odporu, byl v období od [datum] do [datum] majitelem motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto neměl v uvedeném období sjednáno pojištění. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný ve lhůtě splatnosti, tj. do [datum], dlužný příspěvek nezaplatil, ocitl se od tohoto data v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 3 525 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Lhůty k plnění z tohoto rozsudku určil soud podle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. jako běžné třídenní.