21 C 234/2023-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 18 905 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Součástí žalované částky byla rovněž náhrada nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 900 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání žalobkyně souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil a soud proto předpokládal jeho konkludentní souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud vzal z těchto a ze sdělení [stát. instituce], Odboru registru vozidel a řidičů, ze dne [datum], a dále z kupních smluv uzavřených mezi [právnická osoba], sídlem [adresa], a [příjmení] [jméno], bytem [adresa], narozeným [datum], smlouvy ze dne [datum], a dále z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení], uvedeným výše, a žalovaným, ze dne [datum], za prokázané, že žalovaný byl v obdobích od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno]. Žalovaný neměl ve shora uvedených obdobích (celkem 174, 89 a 14 dní) ke shora uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku a předžalobní upomínku, kdy splatnost poplatku nastala ke dni [datum], [datum] a [datum]. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 7. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 8. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po zhodnocení skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když bylo prokázáno, že žalovaný byl ve výše uvedených obdobích vlastníkem předmětného vozidla a že v těchto obdobích k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. V dané věci vozidlo nebylo pojištěno celkem 174, 89 a 14 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 65 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (celkem ve výši 11 310 Kč, 5 785 Kč a 910 Kč). Soud žalobě vyhověl i co do požadované náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v paušální výši 900 Kč (3 x 300), na kterou má žalobkyně podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. právo, když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla svoji povinnost nesplnil, ocitl se v prodlení podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 18 005 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, kvalifikovaná předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., když tyto určil jako běžné třídenní.