21 C 31/2023-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1 089 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] podal žádost o přezkoušení plynoměru [číslo] osazeného do odběrného místa č. [anonymizována dvě slova], na adrese [adresa žalovaného], a to z důvodu nadměrné spotřeby plynu. Žalobkyně žalovaného poučila, že splní-li plynoměr požadavky stanovené certifikátem schválení typu a relevantními předpisy, hradí žalovaný veškeré náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření. Žalobkyně následně provedla přezkoušení plynoměru u autorizovaného metrologického střediska, které dne [datum] vydalo osvědčení o přezkoušení měřidla, dle kterého plynoměr splňuje veškeré požadavky stanovené opatřením obecné povahy [číslo]. Takto poskytnuté ověření bylo žalovanému sděleno a následně i vyúčtováno ve faktuře [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 1 089 Kč, se splatností dne [datum]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou ze dne [datum], dále předžalobní upomínkou ze dne [datum], nicméně dlužnou částku ani zčásti neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V projednávané věci žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil, a soud proto jeho souhlas v souladu s § 101 odst. 5 o. s. ř. předpokládal, věc projednal a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Z těchto byl zjištěn následující skutkový stav. Z žádosti o přezkoušení plynoměru obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba], ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaný požádal o přezkoušení plynoměru výše uvedené specifikace z důvodu nadměrné spotřeby plynu. Ze Servisní zakázky č.: [číslo] (Výměna – přezkoušení na žádost zákazníka) s datem [datum] a s vlastnoručním podpisem žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně plynoměr za účelem jeho přezkoušení demontovala a současně žalovaného poučila, že v případě, že plynoměr bude splňovat požadavky stanovené certifikátem schválení typu a relevantními předpisy, hradí náklady spojené s přezkoušením žalovaný. Z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] vydaného společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že výše specifikovaný plynoměr splňuje požadavky stanovené opatřením obecné povahy [číslo]. Z daňového doklad [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za ověření plynoměru ve výši 1 089 Kč se splatností ke dni [datum]. Upomínání žalovaného má potom soud za prokázané jednak z upomínky ze dne [datum] (včetně podacího lístku k této) a jednak z předžalobní výzvy ze dne [datum] (včetně podacího lístku k této) 5. Podle ustanovení § 71 odst. 9 a 10 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon má-li zákazník, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynu. Ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, je povinen na základě jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný požádal svého obchodníka s plynem o přezkoušení plynoměru z důvodu nadměrné spotřeby plynu. Žalobkyně této žádosti vyhověla a uvedené měřící zařízení nechala přezkoumat u autorizovaného střediska s tím, že žalovaný byl předem poučen o tom, že v případě, že bude plynoměr shledán bezvadný, bude povinen hradit náklady na přezkoušení tak, jak mu ukládá energetický zákon (viz výše citované ustanovení § 71 odst. 10 energetického zákona). Vzhledem k tomu, že plynoměr byl následně shledán jako vyhovující relevantním předpisům, byl žalovaný vyzván ke splnění své zákonné povinnosti k úhradě nákladů na přezkoušení ve výši 1 089 Kč, nicméně tak dosud neučinil. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného povinností uhradit poplatek za přezkoušení plynoměru žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti uvedené ve faktuře, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 1 089 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Co se týče aplikace § 14b a. t., k tomuto soud dodává, že žalobkyně, coby provozovatel distribuční soustavy, opakovaně soudně uplatňuje pohledávky vznikající z obdobných titulů, kdy se jedná ve většině o jednoduché žaloby, kdy výše plnění zpravidla nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Jak je soudu známo z úřední činnosti, tyto žaloby jsou vždy koncipovány shodně, dochází toliko ke změně identifikačních údajů strany žalované, odběrných míst apod. Podmínky aplikace ust. 14b a. t. jsou tak zcela naplněny. 9. O veškerých lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.