21 C 348/2022-54 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 41 779,77 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu ke službě [anonymizováno] v rámci, které byly upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet a to prostřednictvím on-line smlouvy, která byla žalovaným podepsána aktivací [anonymizováno] účtu. Skutečný úmysl žalovaného, který směřoval k uzavření smlouvy, pak byl ověřen prostřednictvím verifikační textové zprávy a předložením kopie občanského průkazu žalovaného. Aktivací [anonymizováno] účtu tak žalovaný odsouhlasil obsah ke službě [anonymizováno] účet, stejně tak znění všeobecných obchodních podmínek [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných E-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Žalobce má s vybranými E-shopy uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv E-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Na základě smlouvy se žalobkyně zavazuje uhradit E-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše uložené částky. Žalovaný využil služeb v celkové výši 41 708,65 Kč s tím, že zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po 14-ti denní lhůtě ponechá. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí 2 634 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně a to v celkové výši 9 693,91 Kč. Žalobkyně odkázala s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3387/2011 ze dne 27. 10. 2011 na uložené měsíční přehledy transakcí. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný v případech využití služby nákup na fakturu až 10 000 Kč – splatnost až 45 dnů od kupní smlouvy ve lhůtě 14-ti dnů neodstoupil a v rozporu se smlouvou nezaplatil žalobkyni v souladu s vyúčtováním požadovanou částku skládající se z kupní ceny a poplatku, čímž se den následujícím po datu splatnosti ocitl v prodlení. Právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní se řídí smlouvou od [anonymizováno] účtu, podmínkami, podmínkami služeb, nákupu na fakturu až 10 000 Kč jakož i dalšími obchodními podmínkami publikovaných na stránkách [webová adresa], kdy žalovaný v okamžiku využití služby případně vytvoření [anonymizováno] účtu potvrdil, že se podrobně seznámil s podmínkami služeb. Vedle podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti mu bude naúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč a každých odložených 100 Kč o jeden měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o jeden měsíc při platbě méně než 10 % z jistiny. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě dlužné částky, žalovaný jí však neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že nedílnou součástí smlouvy jsou podmínky, ve kterých vzal žalovaný na vědomí, že v případě porušení smluvních podmínek může žalobkyně požadovat poplatek z prodlení. Poplatek byl sjednán tak, že neuhradí-li žalovaný do pěti dnů po splatnosti, vyúčtování činí 150 Kč. Neuhradí-li do deseti dnů po splatnosti vyúčtování, činí poplatek 250 Kč. Neuhrazení do patnácti dnů po splatnosti činí 350 Kč, neuhrazení do dvaceti dnů po splatnosti činí 450 Kč, neuhrazení do dvaceti pěti dnů po splatnosti činí 550 Kč a neuhrazení do třiceti a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč plus 10 % z celkového vyúčtování. Celková výše poplatků tak činí 7 131,03 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena dne [datum] smlouva ke službě [anonymizováno] účet. Tato smlouva byla podepsána v rámci registrace na stránkách žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Při uzavření smlouvy byl žalovaným doložen průkaz totožnosti (občanský průkaz). Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu [anonymizováno] účet a umožnila mu realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu tak, že cenu zboží a služeb za něj jeho dodavatelům zaplatí a žalovaný jí předmětnou částku uhradí až následně. Žalovaný celkem v rámci této služby vyčerpal částku ve výši 41 708,65 Kč, avšak sjednané platby řádně a včas nehradil (vyúčtování za měsíce duben 2021 až listopad 2021, výzvy k úhradě, smlouvy o poskytování služby [anonymizováno] včetně dodatků, smlouva o splátkovém limitu a jejích dodatků). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k jejímu uhrazení vyzýván i předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka). Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž se právní žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu [anonymizováno] účet a umožnila mu realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu tak, že cenu zboží a služeb za něj jeho dodavatelům zaplatila ona a žalovaný jí měl tyto částky uhradit až následně. Po právní stránce se jedná o smlouvu příkazní ve smyslu ustanovení § 2403 a násl. občanského zákoníku. Soud má z předložených listin za prokázané, že žalovaný v rozporu s uzavřenou smlouvou částku 34 648,74 Kč (včetně poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 2 634 Kč) dosud neuhradil, když uhradil toliko částku 9 693,91 Kč (tvrzení žalobkyně). Tím, že žalovaný řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž z přiznané částky 34 648,74 Kč žalobkyni taktéž přiznal úroky z prodlení z této částky (§ 1970 občanského zákoníku). Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. 6. Co se však týče požadovaného poplatku z prodlení, který soud posoudil po právní stránce, jako požadavek na uhrazení smluvní pokuty ve výši 7 131,03 Kč, soud tomuto nevyhověl, neboť smluvní pokuta nebyla sjednána ve vlastní spotřebitelské smlouvě, ale pouze odkazem na obchodní podmínky (nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/2011). Co do této částky tedy soudu nezbylo, než žalobu zamítnout (výrok III. tohoto rozsudku). 7. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a s přihlédnutím k poměru úspěchu (83%) a neúspěchu (17%) žalobce ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu 66% účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají v soudním poplatku 1 672 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 500 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková částka nákladů by tak představovala částku 3 850 Kč, při zohlednění toho, že žalobce byl ve věci úspěšný pouze z části, náleží žalobci částka 2 541 Kč. 8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.