21 C 356/2022-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 760,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dne [datum], kdy nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně dodával žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání plynu za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 0,797 MWh ve výši 1 760,30 Kč, fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou plateb za odběr plynu, byl právní předchůdce žalobkyně nucen smluvní vztah s žalovanou ukončit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vůči žalované postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, a to s účinností k [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná tak žalobkyni na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu částku 1 760,30 Kč. Žalovaná na svůj dluh přes zaslané upomínky ze strany právního předchůdce žalobkyně a zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum] ze strany žalobkyně prostřednictvím jejího právního zástupce neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaná se ohledně tohoto postupu na výzvu soudu nevyjádřila, a soud proto předpokládal její konkludentní souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaná mezi sebou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky a ceník právního předchůdce žalobkyně. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované do výše uvedeného odběrného místa dodávat plyn a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas právnímu předchůdci žalobkyně cenu plynu a souvisejících služeb. Z vyúčtování za plyn [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky ve výši 1 760,30 Kč představující nedoplatek za dodávky plynu za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě 797,67 kWh se splatností k [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení nic netvrdila ani neprokazovala, vyšel soud z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na svůj dluh ničeho neplnila. K úhradě celkové dlužné částky, tj. 1 760,30 Kč byla žalovaná opakovaně vyzývána a to naposledy upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. jejího dodatku [číslo] předávacího protokolu o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou vyplývající ze shora citovaných smluv byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. podacího archu má soud za prokázané, že změna v osobě věřitele byla žalované řádné oznámena. 5. Podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o dodávce plynu zavazuje dodavatel dodávat jinému účastníkovi trhu s plynem plyn, vymezeným množstvím a časovým průběhem odběru plynu, jinak typovým diagramem, a tento jiný účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj dohodnutou cenu, jednak cenu regulovanou, jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance. 6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud po posouzení shora uvedených zjištění dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byls platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu shora citovaného ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a souvisejících služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Aktivní legitimace žalobkyně k uplatnění pohledávky pak vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 občanského zákoníku. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s placením daných faktur, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 1 760,30 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud jde o aplikaci ustanovení § 14b a. t. soud pro úplnost dodává, že žalobkyně opakovaně soudně uplatňuje pohledávky z určitého typu smluv, zejména smluv na dodávky energetických komodit, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Ostatně o formulářovém charakteru žaloby svědčí i argumentace žalobkyně ohledně přiznání nákladů řízení v plné výši, když tato uvádí, že dochází k zachování zásady proporcionality, když náklady řízení nepřevyšují nárok uplatněný žalobním návrhem, což by v projednávané věci zcela evidentně splněno nebylo, když žalobkyně původně požadovala náhradu nákladů ve vyšší částce, než jakou činí žalovaná částka. 10. Lhůty k plnění z tohoto rozsudku byly žalované určeny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., jako běžné třídenní.