21 C 436/2022-68 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou původně podanou k Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 733,75 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu Plzeň – sever ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla věc postoupena soudu zdejšímu jako soudu místně příslušnému. 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] znějící na částku 6 733,75 Kč. Žalovaný ke dni podání žaloby na svůj dluh neuhradil ničeho, a to ani přes výzvu, která mu byla dne [datum] zaslána právním zástupcem žalobkyně. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil, soud proto jeho souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, věc projednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřeli žalobce a žalovaný mezi sebou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobce zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu (smlouva z [datum]). V období od [datum] do [datum] odebral žalovaný v odběrném místě celkem 933 kWh elektřiny. Za tuto dodávku mu žalobce fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtoval částku 6 733,75 Kč splatnou dne [datum] (vyúčtování za elektřinu [číslo]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný zástupcem žalobce vyzvána k úhradě žalovaného dluhu (předžalobní upomínka, podací arch z [datum]). 5. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen zákon č. 458/2000 Sb.), se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V souzené věci spolu žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou soud právně posoudil podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb. a podle § 2079 a násl. obč. zák. Žalobci vznikla z této smlouvy povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii a žalovanému vznikla povinnost platit za ni právnímu předchůdci sjednanou cenu. Tento ve výše uvedených obdobích žalovanému elektřinu v celkových množstvích uvedených shora skutečně dodal; o správnosti výpočtů ceny za dodanou elektřinu v celkových výších dle předložených faktur soud nemá důvod pochybovat a v podrobnostech na ně odkazuje. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanému uhradit žalobkyni částku 6 733,75 Kč, představující dosud neuhrazenou cenu za dodávku elektřiny. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou žalované částky, když ve lhůtě splatnosti neuhradil výše uvedenou fakturu, přiznal soud žalobkyni též zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 obč. zák., jehož výše vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 6 733,75 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.