21 C 69/2023-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne [datum] bylo Policií České republiky (dále jen PČR) vyžádáno odborné lékařské vyšetření žalovaného ke zjištění přítomnosti návykových látek, a to včetně odběru biologického materiálu, když před tímto vyšetřením se žalovaný na základě výzvy PČR podrobil orientačnímu vyšetření testerem [anonymizována dvě slova] na přítomnost návykových látek v těle s pozitivním výsledkem na látku [anonymizováno]. Vyšetření bylo indikováno na základě důvodného podezření, že žalovaný pod vlivem jiných návykových látek vykonával činnost, při které mohl ohrozit život a zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, konkrétně se jednalo o řízení motorového vozidla. Odběru biologického materiálu se žalovaný podrobil ve zdravotnickém zařízení [ulice] nemocnice, [anonymizováno], kam byl převezen v souladu s ustanovením § 21 odst. 3 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jeho vyšetření uhradila poskytovateli zdravotních služeb žalobkyně, kdy ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 shora citovaného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytované lékařské vyšetření podle odst. 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Žalobkyně pak uhradila náklady v celkové výši 1 880 Kč (419,75 Kč za odborné lékařské vyšetření plus odběr biologického materiálu a částku 1 397,09 Kč za chemicko-toxikologické vyšetření moči). Tyto náklady byly následně na základě faktur uhrazeny žalobkyní zdravotnickým zařízením, které úkony provedly, tj. [ulice] nemocnice, [anonymizováno], v částce 419,75 Kč a [anonymizováno] nemocnice [obec], v částce 1 397,09 Kč. Žalobkyně má dále nárok na úhradu částky 63 Kč v souvislosti s převozem žalovaného do [anonymizováno] nemocnice, [anonymizováno] služebním vozidlem (7,3Km), a to ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 3. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když dne [datum] byl žalovaný kontrolován hlídkou PČR jako řidič motorového vozidla, kdy následně byly od něj odebrané vzorky krve a moči a tyto odeslány k odbornému vyšetření do [příjmení] nemocnice, [anonymizováno], kdy následně byly imunochemickým vyšetřením ve [anonymizováno] nemocnici [obec], pozitivně zachyceny amfetaminové deriváty. Ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zák. č. 65/2017 Sb., pak náklady vyšetření uhradila žalobkyně, a to v částce 1 816,84 Kč, kdy v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. vznikla žalovanému povinnost shora uvedené náklady žalobkyni uhradit. Žalobkyně má vůči žalovanému dále právo na úhradu nákladů spojených s jeho převozem do zdravotnického zařízení v částce 63 Kč, a to dle ustanovení § 21 odst. 3 zákona o ochraně zdraví. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 4. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, přiznal soud náhradu v paušální výši určené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. v § 2 odst. 3, kdy činí náhrada hotových výdajů 300 Kč za jeden úkon. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., kterými jsou výzva k plnění a návrh ve věci samé. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy žalobkyně, která je od placení soudního poplatku osvobozena dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, takže poplatková povinnost přešla na neúspěšného žalovaného, u něhož soud předpoklady pro osvobození od soudního poplatku neshledal. Výše zaplaceného soudního poplatku vychází z Položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, když splatnost byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.