21 C 83/2023-26 — Okresní soud Plzeň-město

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky [značka automobilu], [registrační značka], kterou se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalované poskytnout plnění v případě vzniklé pojistné události, a žalovaná hradit pojistné v částce 4 836 Kč pololetně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 856 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: Právní vztah založený mezi účastníky uzavřením shora uvedené pojistné smlouvy se řídí touto smlouvou a zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Dále na daný skutkový stav dopadá ustanovení § 12/1 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobcům pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za období od [datum] do [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb., ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 856 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.