28 C 125/2023-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 28. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 9 170,43 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 17. 6. 2021 smlouvu o elektronických komunikacích – účastnickou smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Součástí účastnické smlouvy bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové řízení typu Xiaomi Redmi 9AT 32GB – šedý, IMEI: [číslo] a to za zvýhodněných podmínek. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného nebyla řádně a včas hrazena vystavovaná vyúčtování, byly v souladu se smluvními ujednáními služby z předmětné smlouvy deaktivovány, smlouva byla předčasně ukončena a byla požadována podmíněná sleva za řízení zpět ve výši 300,96 Kč a to prostřednictvím vrubopisu [číslo]. Žalovaný dále využíval služeb M-platby, kdy se jedná o službu třetí strany, kterou žalobkyně zprostředkovává. Jedná se o možnost platby u smluvních partnerů žalobkyně prostřednictvím mobilního telefonu. Žalobkyně za poskytnuté služby vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] na částku 300,96 Kč týkající se požadavku na vrácení slevy poskytnutého zařízení. Žalobkyně dále vystavila vyúčtování [číslo] za období od 6. 8. 2021 do 5. 9. 2021 na částku 8 376,49 Kč, přičemž v soudním řízení je nárokována částka 7 621,49 Kč představující M-platbu. Žalobkyně dále vystavila vyúčtování [číslo] za období od 6. 7. 2021 do 5. 8. 2021 na částku 1 602,98 Kč, přičemž nárokuje částku 1 247,98 Kč z titulu služby M-platba. Žalobkyně uvedla, že po sečtení těchto částek je konečná částka vyšší než se žalobkyně domáhá v tomto řízení, nicméně tato skutečnost je ve prospěch žalovaného. Žalovaný byl vyzýván v rámci předžalobní výzvy k uhrazení dlužné částky, neuhradil však ničeho. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin, a to z účastnické smlouvy, z výpovědi ze smlouvy, z jednotlivých vyúčtování, všeobecných podmínek žalobkyně a předžalobní výzvy má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Pravomoc soudu ve věci rozhodnout vychází z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č. j. KONF 56/2010-12, který dospěl k závěru, že pokud se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím síti a služeb elektronických komunikací, nelze poskytnutí této služby považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž za služby, které nabízí obsah prostřednictvím síti a služeb elektronických komunikací. Předmětem tohoto řízení je jednak zaplacení služeb třetích stran a jednak nárok žalobkyně plynoucí z uzavřené kupní smlouvy na koncové zařízení a služby, proto je pravomoc zdejšího soudu věci rozhodovat dána. 6. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona 127/2005 o elektronických komunikacích, s komunikačními činnostmi jsou poskytnutí služeb elektronických komunikací. 7. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikacích služba obvykle poskytována za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně k přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně k přenosu signálu po sítích elektronických komunikací. 8. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích s tím, že žalovaný se zavázal řádně a včas za poskytnuté služby žalobkyni hradit sjednanou cenu. Mezi účastníky taktéž byla uzavřena platná kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 Občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému koncové zařízení a žalovaný se zavázal zaplatit kupní cenu v závislosti na době trvání účastnické smlouvy. S ohledem na porušení povinností žalovaného, pak žalobkyně smlouvu vypověděla, čímž jí vznikl nárok na uhrazení podmíněné slevy, která byla žalovanému poskytnuta. Současně bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil žalobkyni služby třetích stran, které žalobkyně zprostředkovávala a k jejichž uhrazení se žalovaný smluvně zavázal. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Tím, že žalovaný řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni jako plně úspěšné přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 písm.a) shora uvedené vyhlášky a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celkově tak náklady činí částku 1 489 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.