28 C 15/2023-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 25. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 910,98 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky (dříve [právnická osoba]) byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne 2. 10. 2018, č. smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí služeb elektronických komunikací a zprostředkování za splnění smluvních podmínek k přístupu ke službám třetích stran hradit sjednané ceny. Žalovanému bylo zapůjčeno přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy a to *MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* (38437DD1797E). Převzetí tohoto zařízení ztvrdil žalovaný svým podpisem. Žalovaný však porušil povinnost vyplývajícímu ze smlouvy, kdy vyúčtování za poskytnuté služby řádně a včas nehradil. Z tohoto důvodu žalobkyně, respektive společnost [právnická osoba] ukončila v důsledku zmíněného porušení povinností smluvních vztah založený smlouvou odstoupení a to dopisem ze dne 16. 12. 2020. Dle čl. 7 Všeobecných podmínek, jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do 14 dnů od data ukončení smlouvy a to na své náklady a nebezpečí, nebo vrátí zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu v souladu se smlouvou. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil žalobkyni shora uvedené zařízení, nárokuje žalobkyně zaplacení sjednané smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném uhrazení částky 910,98 Kč představující poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč, který kompenzuje náklady na upomínkový proces systémové úkony, fyzické odpojení technikem a podobně, když cena je sjednána dle ceníku. Žalobkyně dále požadovala cenu za pronájem přijímacího zařízení dle shora uvedené smlouvy a to ve výši 140 Kč vyfakturované v rámci vyúčtování se splatností dne 20. 10. 2020, ve výši 140 Kč vyfakturované ve vyúčtování se splatností dne 20. 11. 2020, ve výši 140 Kč vyfakturované ve vyúčtování splatným dne 20. 12. 2020 a ve výši 490,98 Kč vyfakturovaným vyúčtováním ze dne 20. 1. 2021 a to ve výši 490,98 Kč představující shora uvedenou částku 500 Kč za odpojení, kdy tato částka byla snížena o 2x 4,51 Kč, když se jednalo o odečtenou slevu. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak tuto dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, zakázkové listy, vyúčtování, upomínky včetně odstoupení, všeobecné podmínky poskytování veřejných služeb elektronických komunikací, ceníku služeb, předžalobní výzvy) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s tím, že v daném případě se jedná o inominátní smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 a následujících občanského zákoníku. Pravomoc soudu je v tomto případě dána s ohledem na rozhodnutí nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č. j. KON 56/2010-12, který dospěl k závěru, že předmětem řízení je cena za službu, když se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb o elektronických komunikacích a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za službu, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. S ohledem na skutečnost, že žalovaný porušoval povinnosti vyplývajícímu ze smlouvy, když řádně a včas nehradil předmětná vyúčtování a žalobkyně následně od smlouvy odstoupila, vznikla povinnost žalovanému vrátit v souladu se smluvním ujednáním zapůjčené přijímací zařízení. Pokud tak žalovaný neučinil, má žalobkyně právo na uhrazení smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2048 Občanského zákoníku, když sjednanou smluvní pokutu soud hodnotí jako platné ujednání a dále na částku představující jednak úhradu za pronájem předmětného zařízení a dále částku představující náklady, které vznikly v souvislosti s odpojením technikem. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 910,98 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 7. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.