28 C 169/2023-15 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14. 4. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 2 740,09 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je fyzickou osobou, která se stala poplatníkem v souladu s § 3 odst. 4 zákona 348/2005 Sb., kdy v souladu s ustanovením § 8 odst. 10 zákona 348/2005 Sb. je dodavatel zajišťující dodávku elektřiny povinen žalobkyni sdělit, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Pokud fyzická osoba není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaná nereagovala v zákonné lhůtě na výzvu, zařadila jí žalobkyně v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 dle shora uvedeného zákona do evidence poplatků s povinností platit televizní poplatek. Měsíční výše televizního poplatku v daném případě činí 135 Kč. Žalovaná však zákonem stanovenou povinnost neplní, když nezaplatila část televizního poplatku za měsíc květen 2021 vevýši 40,09 Kč a dále neuhradila poplatky ve výši 135 Kč nměsíčně za měsíce červen 2021 do leden 2023. Žalobkyně dále uplatnila náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, kdy uvedla, že tyto náklady prokazuje položkový rozpočet, který je přílohou č. 2 rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 29. 4. 2022 uzavřené žalobkyní se [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s r. o., jejímž předmětem je vyhotovování a odesílání předžalobních upomínek. Předmětná rámcová dohoda je zveřejněna v registru smluv s tím, že náklad na odeslání jedné zásilky poštou činí 62 Kč a cena za tisk a kompletaci činí 2,39 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (výpis ze seznamu zákazníků [právnická osoba], výzva k přihlášení poplatníka, oznámení do zařazení plátců poplatků, potvrzení o přihlášení poplatníka, položkový rozpočet, přehled předpisů a plateb, upomínka) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. 5. Podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, jenž se fyzická osoba stala poplatníkem. 6. Podle § 10 téhož zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatku, ani na základě výzvy české televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy občanského práva. 7. Po právním zhodnocení předložených listin soud dospěl k závěru, že žalovaná se stala ze zákona poplatníkem televizních poplatků, kdy byla dopisem ze dne 19. 1. 2019 o tom, že byla zařazena do evidence plátců televizního poplatku písemně informována. Žalované tímto vznikla povinnost stanovená v § 7 zákona č. 348/2005 Sb., tj. platit televizní poplatek ve výši stanovené prováděcím předpisem, tedy ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná však poplatky řádně a včas nehradila, což vyplývá z přehledu nezaplacených předpisů předložených žalobkyní. Žalovaná tento poplatek neuhradila ani poté, co byla ze strany žalobkyně opakovaně k jeho uhrazení upomínána. Bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. Soud proto vycházel z důkazů shora uvedených a posoudil žalobu jako zcela důvodnou, jak co do požadované jistiny, tak co do úroků z prodlení, když tento požadavek žalobkyně je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. Důvodnými taktéž soud shledal náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 740,09 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.