28 C 26/2023-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 29. 9. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 335 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 450 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 9. 2021, kterou se žalovaný zavázal uhradit včetně úroků ve výši 70 000 Kč. Celková hodnota zápůjčky činila 520 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v osmi po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 65 000 Kč s tím, že první splátka byla splatná do 20. 11. 2021. Žalovaný uhradil toliko tři splátky a to dne 19. 11. 2021 ve výši 65 000 Kč, dne 5. 1. 2022 ve výši 65 000 Kč a dne 4. 4. 2022 ve výši 55 000 Kč, celkem tak uhradil 185 000 Kč. Následně již žádnou splátku neuhradil a to ani poté, co byl ze strany žalobce k jejich uhrazení upomínán. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin, t.j. ze smlouvy o zápůjčce, předžalobní výzvy včetně potvrzení o doručení soud zjistil skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Dle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 an. obč. zák., na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 450 000 Kč s tím, že žalovaný se tuto částku zavázal uhradit včetně úroku ve výši 70 000 Kč formou osmi splátek ve výši 65 000 Kč. Žalovaný však uhradil pouze částku 185 000 Kč, kdy poslední splátku uhradil dne 4. 4. 2022. Soud tak shledal žalobu plně důvodnou. 7. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, proto mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů tohoto řízení. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 400 Kč Kč dle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ze 3 úkonů právní služby po 9 660 Kč dle § § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), ze 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH ve výši 6 274,80 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř). Celkem náklady řízení vynaložené žalobcem činí 49 554,80 Kč. 8. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.