28 C 271/2022-59 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 16 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 360 875,61 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 12. 2020 byly žalobkyni postoupeny pohledávky společnosti [právnická osoba] Žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována dopisem ze dne 15. 12. 2020. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dne 24. 10. 2018 požádala u právního předchůdce žalobkyně o spotřebitelský úvěr FÉR půjčka (TOP UP), kdy dne 25. 10. 2018 právní předchůdce žalobkyně návrh žalované přijal a zaslal jí akceptační dopis. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou tak došlo dne 25. 10. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 480 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně taktéž posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí. Ode dne čerpání úvěru se žalovaná zavázala hradit úrok ve výši 5,40 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 186 Kč, přičemž první splátka měla být zaplacena dne 21. 11. 2018, kdy úvěr měl být uhrazen celkem 96 splátkami, přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne 21. 10. 2026. Splácení úvěru pro žalovanou bylo vedeno na účtu [bankovní účet]. Žalovaná se však dostávala se splácením úvěrových splátek do prodlení, respektive poskytovala částečné plnění. Právní předchůdce žalobkyně poté, co žalovanou písemně informoval o možnosti zesplatnění, prohlásil celý zůstatek úvěru s příslušenstvím za splatný a to ke dni 18. 6. 2020. Ke dni zesplatnění byl dluh vyčíslen na částku 428 772,22 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 423 223,64 Kč a úroku ve výši 5 548,58 Kč. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila část dlužné částky v celkové výši 68 948,34 Kč. Žalovaná částka tak představuje dlužnou částku představující jistinu ve výši 360 875,61 Kč, kdy žalobkyně dále požadovala příslušenství z dlužné jistiny a to úroku ve výši 5,40 % ročně jdoucím od 6. 7. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení jdoucím od 3. 11. 2020 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (žádost o spotřebitelský úvěr, akceptační dopis, výpisy z účtu, výzvy k zaplacení dluhu, oznámení o zesplatnění úvěru, úvěrové podmínky, sazebník, přehled započtených plateb včetně přehledu plateb po datu zesplatnění úvěru, předžalobní upomínky, smlouvy o postoupení pohledávek včetně oznámení o postoupení pohledávky, protokol o prověření úvěruschopnosti klienta, výpisu z účtu žalované) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 7. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které byl žalované poskytnut úvěr, který se žalovaná zavázala řádně a včas splácet. Žalovaná své povinnosti porušila, právní předchůdce žalobkyně tak prohlásil úvěr za splatný a požadoval po žalované uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná však dosud svou dlužnou částku neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla pohledávka banky postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Tím, že žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 026,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 436 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši třikrát 9 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.