28 C 31/2023-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 16. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní nabyla pohledávku za žalovaným. Žalobkyně uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, nicméně uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel poskytl žalovanému dne 21. 5. 2020 částku 3 000 Kč a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba], která tuto částku žalovanému poskytla, bez spravedlivého důvodu obohatil, tudíž má povinnost tuto částku vydat. Předžalobní upomínka byla zástupcem žalobkyně odeslána dne 12. 8. 2022, žalobkyně tak požadovala úrok z prodlení běžící od 23. 8. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu, postoupených pohledávek, výpis z účtu žalovaného, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku), má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě a to jednak o aktivní věcné legitimaci žalobkyně, tak o poskytnutí částky 3 000 Kč na účet žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní částku 3 000 Kč na jeho účet, žalovaný dosud tuto částku nevrátil, tudíž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a je povinen dle ust. § 1991 an. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník toto obohacení vydat. Tím, že žalovaný řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 obč. zák.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. 7. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.