28 C 327/2022-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 2. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 964 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník nákladního automobilu jiného než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], kdy toto vozidlo bylo v době od 24. 5. 2020 do 24. 9. 2020 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (124 dní bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě ve výši 86 Kč za celkem 124 dní. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 10 664 Kč (86 Kč za 124 dní) a dále žalobkyně žádala poplatek spojený s mimosoudním uplatňováním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Podáním doručeným soudu dne 9. 12. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 3 182 Kč se zákonným příslušenstvím s tím, že uvedla, že žalovaný byl vlastníkem vozidla toliko od 24. 5. 2020 do 18. 8. 2020, to znamená 87 dní, když tuto skutečnost se měla možnost dozvědět až po podání žaloby. Zároveň však poukázala na to, že požaduje i přes částečné zpětvzetí žaloby plnou náhradu nákladů řízení, když poukázala zejména na to, že žalovaný porušil povinnost do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu požádat obecný úřad obce s rozšířenou působností o zapsání změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel dle ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. s tím, že před podáním žaloby byl opakovaně vyzýván upomínkami k úhradě dlužné částky a měl tak dostatek času k předložení podkladů a prokázání neexistence povinnosti k úhradě v rámci mimosoudního vymáhacího procesu, což neučinil. 4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 1. 2023 č. j. 28 C 327/2022 – 25 soud řízení co do částky 3 182 Kč se zákonným příslušenstvím zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 21. 2. 2023. 6. Z předložených listin (z výpisu z registru silničních vozidel, kupní smlouvy, výpisem z evidence vozidel, upomínky) má soud za zjištěný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně ve znění částečného zpětvzetí žaloby. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 7. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, a dále může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Podle § 3 odst. 2 věty první uvedeného zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 9. Podle § 4 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 uvedeného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 10. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg ve výši 86 Kč. 11. Podle § 2a uvedené vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 12. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem nákladního vozidla [registrační značka]. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb. vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. V době od 24. 5. 2020 do 18. 8. 2020 nebylo vozidlo shora specifikované řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení této povinnosti, který pro osobní automobil v uvedené výši činí 86 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 zák. č. 168/1999 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení této výzvy se stal závazek žalovaného splatným, jehož neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 2 252 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 300 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Soud rozhodl o tom, že žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, neboť v dané věci žalobkyně podala žalobu za situace, kdy žalovaný byl zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně měla k dispozici kupní smlouvu ze dne 22. 5. 2020, ze které vyplývalo vlastnické právo žalovaného. Žalobkyně se tak oprávněně mohla domnívat, že žalovaný byl po celé původně žalované období vlastníkem tohoto vozidla. Navíc je taktéž nutné poukázat na to, že žalobkyně prokázala, že před podáním žaloby opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy žalovaný měl dostatek času a prostoru na to, aby případně sporoval své vlastnické právo k tomuto