28 C 42/2023-15 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 2. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 23 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný požádal žalobce o zápůjčku ve výši 30 000 Kč, tuto částku mu žalobce na základě smlouvy o půjčce ze dne 31. 7. 2018 poskytl v hotovosti s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku uhradit nejpozději do 31. 7. 2020. Žalovaný však uhradil toliko částku 7 000 Kč, a to dne 6. 1. 2021, zbylou částku ve výši 23 000 Kč již neuhradil a to ani poté, co byl ze strany žalobce k jejímu uhrazení upomínán a upozorňován na její možné vymáhání soudní cestou. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě, když tvrzené skutečnosti vyplynuly ze smlouvy o půjčce ze dne 31. 7. 2018 a z předžalobní výzvy ze dne 3. 1. 2022. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí uložil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a následujících občanského zákoníku s tím, že žalobce zapůjčil žalovanému peněžní hotovost ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal řádně a včas vrátit nejpozději do 31. 7. 2020. Žalovaný však vrátil toliko částku 7 000 Kč, soud proto požadavek žalobce na vrácení zbylé částky ve výši 23 000 Kč posoudil jako zcela důvodný a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Žalobce, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, plnou náhradu nákladů řízení. Žalobci byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 750 Kč, představující zaplacený soudní poplatek za žalobu 1 150 Kč, dále pak dvě paušální náhrady po 300 Kč za předžalobní upomínku a sepis žaloby dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. I v tomto případě ke splnění povinnosti žalovanému byla uložena běžná třídenní lhůta (§ 160 odst. 1 věta první o.s.ř.).