30 C 374/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 14.9.2022 (věc vedena pod sp. zn. 30 C 374/2022) bylo navrženo vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 3 040 Kč s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Návrh je odůvodněn tím, že žalovaný cestoval ve dnech 3. 11. 2021 a 26. 7. 2021 veřejným dopravním prostředkem na lince [číslo] jehož provozovatelem jsou [právnická osoba], a porušil při tom svou povinnost k zaplacení jízdného. O tom byl na místě sepsán zápis. Žalovaný je proto povinen zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 3 040 Kč. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 12.10.2022 (věc vedena pod sp. zn. 30 C 384/2022) bylo navrženo vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 9 120 Kč s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Návrh je odůvodněn tím, že žalovaný cestoval ve dnech 16. 7. 2021, 16. 4. 2021, 17. 5. 2021 (2x), 9.7.2021 a 12.7.2021 veřejným dopravním prostředkem na lince [číslo] jehož provozovatelem jsou [právnická osoba], a porušil při tom svou povinnost k zaplacení jízdného. O tom byl na místě sepsán zápis. Žalovaný je proto povinen zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 9 120 Kč. 3. Usnesením Okresního soudu [okres] ze dne 22. 11. 2022 č.j. 30C 374/2022 – 13 bylo rozhodnuto o spojení věcí vedených pod sp.zn. 30C 384/2022 a 30C 374/2022 ke společnému projednání. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Listiny byly žalovanému v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s §§ 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) na adresu uvedenou v evidenci obyvatel ČR. 5. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti tvrzené žalobcem. 6. Soud provedl listinné důkazy (hlášení o přepravních kontrolách a záznamy o přepravních kontrolách) a zjistil z nich skutečnosti, které jsou v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce. Žalovanému, který se neprokázal při jízdách MHD platným jízdním dokladem při kontrole pověřenou osobou přepravce, vznikla podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, pročež bylo žalobě vyhověno. Soud přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení úroku z prodlení od doby, kdy byl žalovaný v prodlení se zaplacením žalované částky dle ustanovení § 1970 obč. zák., ve znění účinném od 1.1.2014, jehož výše je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb., v účinném znění. Soud žalobě vyhověl a lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst 3 o.s.ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 800 Kč (2x 400 Kč) náhrady hotových výdajů v paušální výši určené dle ust. § 1 ve spojení s ust. § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. v částce 200 Kč, a to za podání návrhu ve věci samé a zaslání předžalobní upomínky. Náklady řízení žalobkyně tak činí částku ve výši 1 000 Kč. Soud neshledal důvody pro přiznání odměny za úkony spočívající v převzetí zastoupení a sepisu žaloby za každý ze dvou podaných návrhů, když návrhy byly doručeny soudu v krátkém časovém rozmezí a týkaly se jednoho žalovaného. Soud je toho názoru, že po žalobkyni lze požadovat, aby postupovala takovým způsobem, kterým nebude neúčelně navyšovat své náklady na úkor žalované strany, a při koncentrovaném postupu bylo tak možné uplatnit oba dva nároky žalobkyně jedinou žalobou. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.