31 C 109/2023-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 324,34 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet, nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, žalovaná byla dále povinna platit ceny za služby a produkty dle ceníku původního věřitele. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, převedla [obec] spořitelna pohledávku dne [datum] na evidenční účet pohledávek. K tomuto dni činil úrok 53,37 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou s účinností ke dni [datum] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne [datum] vyrozuměna. Ke dni postoupení, tedy ke dni [datum] představovala pohledávka částku 3 529,57 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 3 324,34Kč a úroků z prodlení ve výši 205,23 Kč. Ode dne postoupení ke dni podání žaloby žalovaná neuhradila ničeho a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uvedla, že se nachází ve výkonu trestu a nemá prostředky na zaplacení. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách, jejíž součástí byla smlouva o účtu, na jejímž základě původní věřitel zřídil a vedl pro žalovanou účet a žalovaná se zavázala hradit za jeho vedení a další služby poplatky dle ceníku. Z výzvy ze dne [datum] má soud a prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala. z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku neuhradil. Bylo na žalovaném, aby případně prokázal opak, což se však nestalo. 5. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 6. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o vedení účtu dle ust. § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Povinnost hradit náklady spojené s vedením účtu vyplývá z uvedených ustanovení zákona a ze smluvního závazku žalované. Žalované na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého závazku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vyjádření žalované, že se nachází ve výkonu trestu a tudíž bez prostředků nemělo na rozhodnutí soudu žádný vliv, neboť žalovaná si je zřejmě vědoma své povinnosti závazek uhradit, avšak ani plnění ve splátkách by pro žalovanou nebylo řešením. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal soud plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 1 489 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.