34 C 147/2023-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 520 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 13. 6. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému částku 11 000 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 396 Kč. Poplatek i jistina zápůjčky byly splatné k 13. 7. 2022, žalovaný je však neuhradil. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení jistiny zápůjčky, zaplacení poplatku, zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 2 500 Kč za písemné výzvy ze dne 20. 7. 2022, 27. 7. 2022, 3. 8. 2022, 12. 8. 2022, 27. 8. 2022 a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 124 Kč za období od 14. 7. 2022 do 24. 4. 2023 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. Požádal o zaplacení svého dluhu ve splátkách 1 000 Kč – 1 500 Kč měsíčně. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 6. 2022 smlouvu, v níž se zavázali na straně žalobkyně přenechat žalovanému částku 11 000 Kč, aby s ní naložil podle své úvahy, a na straně žalovaného tuto částku vrátit do 13. 7. 2022 a zaplatit za to žalobkyni částku ve výši 3 396 Kč. Strany si ve smlouvě sjednaly též to, že ocitne-li se žalovaný v prodlení s vrácením zápůjčky, bude povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Strany si sjednaly též povinnost žalovaného zaplatit částku 500 Kč jako poplatek za odeslání listinné upomínky při prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku dne 13. 6. 2022. Dopisy ze dne 20. 7. 2022, 27. 7. 2022, 3. 8. 2022, 12. 8. 2022 a 27. 8. 2022 upomněla žalobkyně žalovaného o zaplacení zápůjčky a poplatku. Dne 3. 4. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou. 4. Projevy vůle žalobkyně a žalovaného jsou prokázány smlouvou o zápůjčce ze dne 13. 6. 2022, viz zejména čl. 1 a 1.3, v nichž je sjednána povinnost poskytnout a vrátit 11 000 Kč, zaplatit poplatek ve výši 3 396 Kč a je zde sjednána splatnost dluhu na 13. 7. 2022, čl. 2, v němž je domluvena povinnost žalovaného zaplatit paušální náhradu nákladů za odeslání písemných upomínek a též jeho povinnost zaplatit smluvní pokutu pro případ nevrácení zápůjčky řádně a včas. Poskytnutí peněz je prokázáno výpisem z účtu ze dne 13. 6. 2022, učinění upomínek pěti písemnými upomínkami datovanými stejně jako shora a učinění předžalobní upomínky dopisem ze dne 3. 4. 2023 a podacím lístkem ze stejného dne. 5. Po právní stránce soud vyšel z § 2390 o. z., neboť žalobkyně a žalovaný se zavázali, že žalobkyně přenechá žalovanému zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil zpět věc stejného druhu a žalovaný se zavázal tuto věc, tj. peníze, vrátit, a zaplatit úrok a to za současného předání a převzetí předmětu zápůjčky. Úrokem se zde rozumí sjednaný poplatek ve výši 3 396 Kč. Materiálně (obsahově) vzato, je úrokem odměna úvěrujícího za poskytnutí úvěru úvěrovanému. Naproti tomu pod poplatkem za poskytnutí úvěru se rozumí odměna a kompenzace úvěrujícímu za povinnost úvěrujícího udržovat disponibilní zdroje, z nichž by k žádosti úvěrovaného úvěr poskytl. V souzeném případě ovšem taková povinnost žalobkyni nevznikla, protože byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož žalobkyně neměla povinnost udržovat disponibilní zdroje, z nichž by mohla k žádosti žalovaného poskytovat úvěr, je třeba na poplatek ve výši 2 600 Kč hledět tak, že se jedná o odměnu žalobkyně za poskytnutí zápůjčky, tedy o úrok. Pokud jde o výši úroku, soud jej posuzoval mimo jiné i z hledisek §§ 580 a 588 o. z. a dospěl k závěru, že úrok ve výši 2 600 Kč za poskytnutí prostředků ve výši 8 000 Kč na dobu 1 měsíce není nemravným. Uvedený závěr je třeba činit zejména s ohledem na to, že zápůjčka byla poskytnuta v nízkém objemu a na krátkou dobu. Tzv. mikropůjčky jsou specifickým segmentem úvěrového trhu, u nichž se pro účely srovnání s úrokovými sazbami úvěrů poskytovaných peněžními ústavy nabízí srovnání s úročenými úvěry z kreditních karet, jejichž úročení se pohybuje v sazbách kolem 20 % ročně. Jelikož judikatura Nejvyššího soudu pro závěr o nemravnosti ujednání o úroku zpravidla vyžaduje (s přihlédnutím k dalším okolnostem) dosažení trojnásobku běžné úrokové sazby bank, nelze v souzeném případě sjednanou úrokovou sazbu považovat za nemravnou. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení (vrácení) jistiny zápůjčky ve výši 11 000 Kč a zaplacení úroku ve výši 3 396 Kč. 6. Strany si současně sjednaly smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. pro případ porušení smluvené povinnosti žalovaným a stanovily způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, tj. 0,1 % z dlužné částky denně, a proto je žalobkyně oprávněna požadovat její zaplacení bez ohledu na to, zda jí vznikla škoda. Smluvní pokuta v sazbě 0,1 % denně z 11 000 Kč za období od 14. 7. 2022 do 24. 4. 2023 činí 3 124 Kč. 7. Povinnost žalovaného k náhradě účelně vynaložených nákladů za zaslání upomínek ve výši 500 Kč za jednu má oporu ve smluvním ujednání účastníků. Žalobkyně zaslala žalovanému pět takových upomínek, proto její účelně vynaložené náklady činí 2 500 Kč. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 817,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 520 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 820 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 320 Kč ve výši 697,20 Kč. 9. Lhůtu k plnění soud rozložil do splátek podle § 166 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., neboť žalovaný to takto navrhoval a žalobkyně odsouhlasila.