34 C 299/2022-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 316 639,15 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 12. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč za účelem konsolidace jiných jeho dluhů a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit ve 120 měsíčních splátkách po 5 201,72 Kč počínaje 20. 1. 2019 společně s úrokem ve výši 6,9 % ročně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně využila svého práva v souladu se smlouvou, prohlásila úvěr dopisem ze dne 21. 2. 2022 za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k jeho vrácení. Žalovaný dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 12. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] v níž projevili vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout na požádání žalovaného peněžní prostředky do výše 450 000 Kč a na straně žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 6,9 % ročně z dlužné částky v 120 pravidelných měsíčních splátkách po 5 201,72 Kč, počínaje 20. 1. 2019. Ve smlouvě bylo též domluveno, že ocitne-li se žalovaný v prodlení se zaplacením kterékoli splátky, bude žalobkyně oprávněna vyzvat žalovaného k okamžitému zaplacení celého úvěru. Žalovaný úvěr čerpal v celé výši, splátky úvěru řádně nehradil. Žalobkyně dne 23. 2. 2022 prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho celému vrácení. Dne 31. 8. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. 4. Uvedené skutečnosti jsou prokázány smlouvou o úvěru ze dne 20. 12. 2018, viz zejména čl. II a čl. III, oprávnění zesplatnit úvěr je sjednáno v čl. XIII písm. b) a XIV písm. a) základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru od 1. 8. 2014. Výzva žalobkyně k vrácení celého úvěru je prokázána dopisem z 23. 2. 2022 a učinění předžalobní upomínky dopisem z 31. 8. 2022. 5. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením splátek úvěru, žalobkyně oprávněně úvěr zesplatnila a požádala žalovaného o jeho celou úhradu, kterou měl žalovaný provést do 21. 2. 2022. Nezaplatil-li v tento den, ocitl se ode dne následujícího v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z neuhrazené jistiny. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 963,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 666 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 316 639,15 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 4 790 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 130 Kč ve výši 7 167,30 Kč.