34 C 57/2023-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vyklizení bytové jednotky uvedené ve výroku. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem zmíněné bytové jednotky, že se žalovanou uzavřel dne 22. 12. 2020 nájemní smlouvu, na základě které přenechal žalované zmíněnou bytovou jednotku k užívání na dobu roku 2021 s automatickým prodloužením vždy o jeden kalendářní rok. Nájemní smlouvu žalobce dne 13. 12. 2022 po marné výzvě ke zjednání nápravy vypověděl s odkazem na § 2291 odst. 1 a 2 o. z. a v souladu s čl. XIII nájemní smlouvy. Nájem skončil dne 15. 12. 2020, kdy výpověď byla pro žalovanou uložena na poště. Žalovaná v den skončení nájmu porušila svou povinnost stanovenou čl. IX nájemní smlouvy po skončení nájmu byt vyklidit a vyklizený předat žalobci v den skončení nájmu, přičemž od 15. 12. 2020 předmětný byt užívá bez právního důvodu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobce je v KN zapsaný jako vlastník bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce]. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 22. 12. 2020 nájemní smlouvu, v níž se žalobce zavázal přenechat žalované k užívání předmětnou bytovou jednotku na období roku 2021 s tím, že se nájem automaticky prodlužuje o jeden kalendářní rok, pokud nejpozději do jednoho kalendářního měsíce před uplynutím předchozí doby trvání nájmu neoznámí jedna strana druhé, že trvá na ukončení nájemní smlouvy a žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 9 718 Kč a dále zálohy za služby ve výši 2 295 Kč. Dne 6. 9. 2022 vyzval žalobce žalovanou, aby zjednala nápravu a uhradila nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce červen – srpen 2022, nedoplatek na vyúčtování nákladů za služby spojené s užíváním bytu za rok 2020 ve výši 18 439 Kč a nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 71 074 Kč. Dne 7. 10. 2022 žalobce vypověděl nájem bez výpovědní doby pro neplacení nájemného a záloh na služby od června do srpna 2022 a nezaplacení vyúčtování nákladů na služby za roky 2020 a 2021, celkem 123 117 Kč a poučil žalovanou o možnosti vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla pro žalovanou uložena na poště 15. 12. 2022. 4. Skutečnost, že je žalobce zapsán v KN jako vlastník zmíněné bytové jednotky je prokázáno z informací o jednotce z nahlížení do katastru nemovitostí na č. l. 5. Uzavření nájemní smlouvy je prokázáno ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 22. 12. 2020 na č. l. 18, viz zejména čl. 1, 6.1, 6.6, 7.1, 7.2, 7. 9. větu první. Učinění výzvy ke zjednání nápravy je prokázáno dopisem z 6. 9. 2022 na č. l 28 a učinění výpovědi dopisem ze dne 7. 10. 2022 na č. l. 7 p. v. a odeslání dopisu žalované podacími archy na č. l. 9 a 10, podací stvrzenkou na č. l. 11, fotokopiemi doručenek na č. l. 6 a 7 a výpisy ze sledování zásilek pošty on-line na č. l. 14 – 17. 5. Po právní stránce soud dovodil, že žalobce je vlastníkem shora uvedené bytové jednotky, protože mu svědčí domněnka správnosti zápisu v katastru nemovitostí dle § 980 odst. 2 věty první o. z. Strany uzavřely nájemní smlouvu podle § 2201 o. z., neboť projevy vůle účastníků směřují ke sjednání povinnosti žalobce přenechat žalované k užívání byt ve shora uvedené bytové jednotce a povinnosti žalované platit žalobci nájemné. Nájemní poměr skončil podle § 2291 o. z., resp. podle totožných smluvních ujednání, neboť žalovaná porušila povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, neboť nezaplatila nájemné, zálohy na služby spojené s užíváním bytu a vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za roky 2020 - 2021, a proto měl žalobce právo po předchozí marné výzvě ke zjednání nápravy vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu žalovaná bez zbytečného odkladu byt odevzdala, nejpozději však do 1 měsíce od skončení nájmu. Od doby, kdy výpověď došla žalované, žalovaná žalobci neprávem zadržuje jeho nemovitou věc, a protože žalobce má právo se svou nemovitostí v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit podle § 1112 věty první o. z., náleží žalobci proti žalované právní ochrana podle § 1040 odst. 1 o. z. přiměřeně. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.