36 C 33/2023-60 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 5 700,42 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že:„ [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Spořitelna“) a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 27. 10. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky Spořitelny, včetně pohledávky za žalovaným specifikované v čl. II. této žaloby. Spořitelna žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Ke dni 31. 10. 2022 došlo podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobce. Jmění společnosti [právnická osoba] přešlo na žalobce, který vstoupil do právního postavení zaniklé společnosti [právnická osoba] Tuto skutečnost je možné ověřit nahlédnutím do obchodního rejstříku. Spořitelna uzavřela se žalovaným dne 2. 8. 1995 smlouvu o sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva o účtu“), jejímž předmětem bylo zřízení a vedení účtu [číslo] který byl následně přečíslen na účet č. [bankovní účet] (dále jen„ Účet“). Součástí Smlouvy o účtu byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VOP“) (čl. 5 Smlouvy o účtu). Za poskytované služby si byla Spořitelna oprávněna účtovat ceny podle Sazebníku (čl. 3 Smlouvy o účtu). Dle čl. 14 VOP měl žalovaný povinnost udržovat na Účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí platebních transakcí dle jeho příkazů a ke krytí jeho závazků vůči Spořitelně vyplývajících ze Smlouvy o účtu. Spořitelna byla oprávněna odepsat z Účtu bez souhlasu žalovaného peněžní prostředky zejména v těchto případech (čl. 23 VOP): k započtení svých splatných pohledávek za žalovaným nesplacených ve stanovené lhůtě, na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí příslušného soudu, exekutora nebo orgánu státní správy, - pokud nám to ukládá zákon, k úhradě cen a skutečných nákladů Spořitelny v souvislosti s poskytovanými službami, k úhradě splatných úroků z prodlení nebo sankčních úroků, při nedodržení podmínek záruky úhrady v případě akceptace soukromých šeku, jež byly odvedeny Bance v tržbě Klienta, při předložení jakéhokoli padělaného nebo pozmeněného šeku, který byl odveden Bance v tržbě Klienta, při neproplacení šeku tuzemskou nebo zahraniční bankou za předpokladu, že částka šeku byla již Klientovi připsána včetně poplatku této banky za podmínky, že Banka je schopna doložit potvrzení o neproplacení šeku tuzemskou nebo zahraniční bankou. Spořitelna své smluvní povinnosti vůči žalovanému plnila. Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil, když na jeho Účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 5.700,42 Kč. Vzhledem k tomu, že na Účet nebylo plněno v souladu se smluvními ujednáními a nedošlo k vyrovnání nepovoleného debetu, převedla Spořitelna pohledávku z Účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a úvěr k datu 2. 2. 2021 zesplatnila. Z výpisu z Účtu žalovaného je patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 5.700,42 Kč, která se skládá z: nepovoleného přečerpání ve výši 5.609,99 Kč, řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 90,43 Kč. V případě prodlení žalovaného má pak žalobce nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 5.700,42 Kč. Žalobce dále požaduje příslušenství z dlužné jistiny, a to: zákonný úrok z prodlení z částky 5.609,99 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění (tedy ode dne 3. 2. 2021) do zaplacení. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru ničeho neuhradil, dlužná jistina tedy přesně odpovídá dlužné jistině ke dni zesplatnění (tedy ke dni 2. 2. 2021).“ 2. Podáním ze dne 9. 3. 2023 vzala žalobkyně svou žalobu o částky uvedené ve výroku I. částečně zpět a specifikovala výši žalované částky, pročež soud na doplnění žaloby pro stručnost odkazuje. Soud rozhodl dle § 96 odst. 1 – 4 o. s. ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně souhlas vyslovila již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 5. Z předložených listin vyplývají tyto skutečnosti. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 19. 10. 2021 mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], jmění této společnosti přešlo fúzí k 31. 10. 2022 na žalobkyni. Strany sjednaly postoupení pohledávek s odkazem na přílohu. Dne 2. 8. 1995 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvou o sporožirovém účtu, kterou následně modifikovali dohodou ze dne 6. 4. 2009, kterými se žalobkyně zavázala vést účet pro žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal hradit bance poplatky dle sazebníku a dodržovat Všeobecné obchodní podmínky. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že si strany rovněž sjednaly kontokorent (možnost jít do mínusu na účtu – tedy úvěr), přičemž žalovaný takto přečerpal peněžní prostředky na svém bankovním účtu, pročež byl následně upomínkami banky ze dne 3. 2. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný byl rovněž upomínán k zaplacení dlužné částky upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 26. 9. 2022. Žalovaná částka tedy sestává z částek popsaných v doplnění žaloby, které korespondují s předloženými výpisy z účtu a sazebníku poplatků založenými ve spise. <i>6. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.</i> <i>7. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.</i> <i>8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Soudu bylo doloženo, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o běžném účtu s povoleným debetním zůstatkem ve formě kontokorentu do 5 000 Kč. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný účet včetně povoleného debetního zůstatků využíval (výpisy z účtu) následně se dostal do debetního zůstatku v nepovolené výši. Výše pohledávky ke dni jejího postoupení byla dokumentována výpisem z účtu a odpovídá skutkovým tvrzením žalobkyně. Soud má tedy za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena řádná smlouva o běžném účtu, dále pak smlouva o kontokorent, kterou je možné podřadit pod právní režim smlouvy o úvěru. Z této smlouvy tedy vznikla žalovanému povinnost plnit sjednané měsíční splátky za čerpání finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že žalovaný tyto skutečnosti nepopřel, své povinnosti plynoucí ze smlouvy však neplnil, soud mu tuto povinnost uložil v tomto rozsudku, ovšem ve vztahu k právnímu nástupci, tedy žalobkyni vč. smluvně sjednaných poplatků. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předložené Smlouvy o postoupení pohledávek, z dodatku k této smlouvě včetně přílohy. Součástí přiznaného nároku jsou také úroky z prodlení v zákonné výši, samozřejmě pak také smluvní úroky jako úplata za poskytnutí finančních prostředků v souladu se smlouvou o úvěru. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, kdy její neúspěch (výrok I. je toliko pouze jen nepatrný). Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému