36 C 41/2023-242 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 9 580,59 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“) a žalovaným byla dne 08.03.2000 uzavřena Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek Banky a Sazebník Banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 19.329,13 Kč převedla dne 16.11.2000 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] O převedení debetního zůstatku ve výši 19.329,13 Kč na zvláštní úvěrový účet Banka žalovaného písemně informovala a žádala jeho okamžité splacení do 25.06.2001. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná částka se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 13,63 % ročně dle úrokového lístku Banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.06.2019, a to s účinností ke dni 21.06.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17.07.2019. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 11.636,01 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši 9.580,59 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2.055,42 Kč. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: úroků z úvěru ve výši 13,63% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 9.580,59 Kč od 22.06.2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,00% p.a. z dlužné částky ve výši 9.580,59 Kč, od 22.06.2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 18.07.2022. 2. Žalobkyně na výzvu soudu podáním ze dne 10. 3. 2023 doplnila svou žalobu. Ve svém podání uvedla, že dne 8. 3. 2000 byla uzavřena s žalovaným smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] pro žalovaného, jejíž nedílnou součástí měly být dispozice ke kontokorentnímu úvěru flexikredit, na jejichž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal udržovat na svém účtu 50 % poskytnutého limitu, tj. 10 000 Kč, jakož i to, že nepřekročí výši poskytnutého povoleného limitu. Žalovaný však své povinnosti porušil, když za dobu od 12. 10. 2000 – 13. 11. 2000 se dostal do nepovoleného zůstatku ve výši 18 429,49 Kč (12. 10. 2000 výběr částky 2 232,35 Kč z bankomatu, 7. 11. 2000 splátka úvěru 2 546,14 Kč, 10. 11. 2000 trvalý příkaz 751 Kč, 13. 11. 2000 výběr z bankomatu 12 000 Kč, 13. 11. 2000 příkaz k úhradě 400 Kč a platba kartou 300 Kč a 11. 11. 2000 výběr z bankomatu 200 Kč), žalovaný uhradil 13. 12. 2000 částku 5 065,12 Kč a 12. 1. 2001 4 683,42 Kč – celkem tedy 8 680,95 Kč. Banka úvěr k 25. 6. 2001 zesplatnila. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Soud v dané věci nařídil ústní jednání na den 28. 4. 2023, ke kterému se žalovaný bez omluvy ani žalobkyně po předchozí omluvě nedostavili. Soud tudíž postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran. 5. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 8. 3. 2000 se žalovaným smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet], ve které se zavázal pro žalovaného vést bankovní účet. Strany se zavázaly dodržovat Dispozice Majitele účtu. V dispozicích majitele účtu podepsaných oběma stranami z 16. 6. 2000 se neuvádí ničeho ohledně flexikreditu. Dispozice ke kontokorentnímu úvěru flexikredit nebyly soudu k datu jednání předloženy. Přečerpání účtu a žalobkyní zohledněné platby žalovaného je založeno ve spise výpisy z účtu na č. l. 89-228 spisu (zejména na č. l. 220 - 222). Dne 31. 10. 2000 předchůdce vypověděl smlouvu o povolení debetního zůstatku flexikredit [číslo]. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupních smluv z 18. 6. 2019, seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z 3. 7. 2019 (pohledávku soud ztotožnil pod číslem účtu vztahující se k účtu, na který předchůdce žalobkyně převedl přečerpaný stav účtu po zesplatnění – viz č. l. 221 p.v. spisu). Předžalobní výzvou z 18. 7. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 2. 8. 2022, přičemž z podacího lístku se podává, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 18. 7. 2022. Žalobkyně dále soudu předložila ceníky, úrokové lístky a obchodní podmínky, nicméně s ohledem na neprokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru, soud z těchto listin pro nadbytečnost nevycházel. Žádné jiné důkazy nebyly v řízení prováděny, smlouva o úvěru zůstala v řízení nedoložena. <i>6. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.</i> <i>7. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.</i> <i>8. Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>9. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o částečné důvodnosti podané žaloby. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o vedení běžného účtu. Žalobkyni se však nepodařilo prokázat svá tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy, když soudu úvěrovou smlouvu (dispozice ke kontokorentnímu úvěru flexikredit) nedoložila a neunesla tak svá tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy. Soud zamýšlel žalobkyni k tomuto při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit, nicméně žalobkyně se s omluvou k jednání nedostavila. Žalobkyně však na druhou stranu prokázala, že žalovanému skutečně poskytla finanční plnění ve výši 18 429,49 Kč na jeho bankovní účet, které žalovaný bez právního důvodu přijal. Současně bylo z obsahu výpisů z účtu zjištěno, že žalovaný plnil předchůdci žalobkyně částku ve výši 9 748,54 Kč. S ohledem na neprokázání úvěrové smlouvy, soud tudíž čerpání částky 18 429,49 Kč posoudil optikou bezdůvodného obohacení ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení, přičemž od přijaté částky 18 429,49 Kč odečetl ža