36 C 46/2023-69 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21.7.2022 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] (dále jen původní věřitel), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému první částku dne 2020 -07-20, částka celkem ve výši 15 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. V poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Žalobce navrhuje, aby soud provedl k důkazu předkládaný výpis z bankovního účtu žalobkyně svědčící o zaslání platby žalovanému a dále učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda byla v měsíci červenci 2020 byla provedena výše uvedená platba na bankovní účet č. [bankovní účet] a zda je tento bankovní účet žalovaného. Tyto důkazy dokládají, že žalovanému byla konkrétního dne poskytnuta uvedená částka, a to ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovní transakce. Žalovaný se tak na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2022 -08-12, tudíž žalobce požaduje rovněž úrok z prodlení od 2022 -08-23. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta - žalovaného. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni vyplatil 0 Kč. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem 15000 Kč“ 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z obsahu žalobkyní předložených listin má soud za spolehlivě zjištěný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 20. 7. 2020 smlouva o úvěru číslo [anonymizováno] na částku ve výši 15 000 Kč, která byla žalovanému zaslána na jeho bankovní účet týž den, jak vyplývá z potvrzení banky založeného na č. l. 35. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu spolu s měsíčním úrokem ve výši 25 % měsíčně, RPSN ve výši 1 402 %. Doba trvání úvěru byla ujednána na dobu neurčitou. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupních smluv ze dne 21. 7. 2022, příloh k postupním smlouvám. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do tří dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2022, které bylo podáno k poštovní přepravě dne 12. 8. 2022, a tedy mu bylo za použití ust. § 573 občanského zákoníku doručeno dne 17. 8. 2022 a do 20. 8. 2022 měl lhůtu k plnění dluhu. Výzvou zástupce žalobkyně ze dne 12. 8. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu. Žalovaný netvrdil opak, na svou obranu ničeho neuvedl. 5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Na smlouvu o úvěru soud pohlíží jako na neplatné právní jednání. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč hradit dále úrok ve výši 25 % měsíčně (tedy 300 % ročně!). Takovéto ujednání o úrocích je dle soudu z důvodu nemravně vysokých úroků neplatné, a činí celou úvěrovou smlouvu en bloc neplatnou a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru, která však zcela rozhodně nepředstavuje částku 300 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích je esenciálním ujednáním smlouvy o úvěru, a je-li neplatné ujednání o úrocích, je neplatná celá smlouva o úvěru. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Co 183/2017. 6. Žalobkyně však žalobou uplatnila pouze právo na vrácení půjčené částky s přihlédnutím k již uhrazeným platbám z titulu bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 15 000 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení v této výši uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže od data, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vrácení částky – tedy oznámením o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému dle § 573 občanského zákoníku doručena dne 17. 8. 2022 a do 3 dnů měl žalovaný plnit – tedy do 20. 8. 2022, jelikož tak neučinil, dostal se od 21. 8. 2022 do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.