39 C 100/2023-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 15. 3. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 1 284,50 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně ([anonymizována tři slova]) uzavřela se žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo]. Z uzavřeného smluvního vztahu vzniklo vůči žalovanému několik nároků. Žalobkyně uvedla, že při uzavření smlouvy bylo sjednáno pojištění, když se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné pro případ nahodilého poškození přístroje či odcizení přístroje. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné do 20. 6. 2020, které mu bylo vyúčtováno v rámci vyúčtování [číslo] za období od 6. 5. 2020 do 5. 6. 2020, jedná se o částku 31,46 Kč a úrok z prodlení. Stejně tak žalovaný neuhradil pojistné, které mu bylo vyúčtováno v rámci vyúčtování [číslo] za období od 6. 2. 2020 do 5. 3. 2020 se splatností 20. 3. 2020. Jedná se o dlužnou částku 49 Kč a úrok z prodlení. Další nároky pak odvíjí žalobkyně z toho, že právní předchůdkyně poskytovala žalovanému tzv. služby třetích osob, tedy služby poskytované třetími stranami. Jedná se o např. volání na informační asistenční linky, předplacené služby, videotéka a podobně. Jedná se o tzv. zprostředkovaný prodej, u něhož právní předchůdce žalobkyně umožňoval provoz včetně výběru plateb. Za poskytnutý zprostředkovaný prodej se žalovaný zavázal řádně platit služby v rámci prováděného vyúčtování. Žalovaný však neuhradil služby ve výši 169,89 Kč, které mu byly vyúčtovány vyúčtováním [číslo] které bylo splatné 20. 5. 2020. Dále pak nebyly uhrazeny tyto zprostředkované služby, když byly zúčtovány ve vyúčtování [číslo] se splatností 20. 4. 2020. V tomto případě bylo vyúčtování na částku 397 Kč. Naposledy pak nebyly uhrazeny služby třetích osob vyúčtované v rámci dokladu [číslo] se splatností 22. 3. 2020, a to částkou 637 Kč. Aktivní legitimace vymáhat uvedené pohledávky dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dne 10. 8. 2022. Ve věci byl 21. 3. 2023 vydán platební rozkaz, ten byl však pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se ani následně k žalobě nevyjádřil. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 3. Z předložených listin byla ověřena skutková tvrzení žalobkyně. Existence smluvního vztahu byla prokázána účastnickou smlouvou (č. zákaznické smlouvy [číslo]), která byla uzavřena dne 14. 9. 2019 pro telefonní číslo [tel. číslo]. Součástí účastnické smlouvy byla také kupní smlouva, na základě které bylo žalovanému poskytnuto zařízení [anonymizována dvě slova] [rok] – černý za cenu 1 689 Kč po poskytnutí podmíněné slevy 2 000 Kč. Součástí této smlouvy byla také pojistná smlouva uzavřená téhož dne pro pojištění mobilního zařízení [anonymizována dvě slova] [rok], bylo sjednáno, že pojištění bude trvat 24 měsíců s měsíčním poplatkem 49 Kč. Z vyúčtování služeb za období od 6. 1. 2020 do 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému kromě ceny za volání byly účtovány služby třetích osob ve výši 637 Kč (jednalo se o volání na speciálně zpoplatněná čísla) a pojištění 49 Kč. Toto vyúčtování bylo splatné 20. 2. 2020. Z vyúčtování za období od 6. 2. 2020 do 5. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému bylo účtováno pojištění 49 Kč, služby třetích osob účtovány nebyly, součástí vyúčtování jsou pouze smluvní pokuty za pozdní úhradu předchozích vyúčtování. Splatnost nastala 20. 3. 2020. Z vyúčtování služeb za období od 6. 3. 2020 do 5. 4. 2020 bylo zjištěno, že za zprostředkované služby bylo účtováno žalovanému 165 Kč a za pojištění 49 Kč, splatnost nastala 20. 4. 2020. Z vyúčtování za období od 6. 4. 2020 do 5. 5. 2020 [číslo] se splatností 20. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému bylo kromě volání a smluvních pokut účtováno také pojištění 49 Kč a zprostředkované služby 78 Kč. Z vyúčtování za období od 6. 5. 2020 do 5. 6. 2020 [číslo] se splatností 20. 6. 2020 bylo seznatelné, že žalovanému bylo vyúčtováno pojištění 31,61 Kč kromě ostatních položek se splatností 20. 6. 2020. Z listiny označené jako výpověď účastnické smlouvy bylo zjištěno, že 21. 4. 2021 bylo žalovanému oznámeno ukončení služeb za situace, že dlužné položky nevyrovná do 9. 5. 2021, dluh byl vyčíslen částkou 9 730 Kč. Již před tím byl žalovaný opakovaně upomínán o plnění splatných závazků, např. 6. 12. 2019, 10. 1. 2020, 10. 2. 2020 či 7. 4. 2020. K otázce aktivní legitimace žalobkyně byla předložena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2020, kde v rámci přílohy byly zjištěny i pohledávky za žalovaným (č. pohledávky [číslo] až [číslo]). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno jak společností [anonymizováno] [právnická osoba] dne 21. 9. 2022, tak právním zástupcem žalobkyně 10. 1. 2023. Žádné další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. V projednávaném případě má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 písm.) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému kromě možnosti běžného volání také zúčtování dalších služeb, které byly žalované žalovaným využity od třetích osob, platby však probíhaly prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Jedná se o služby, které nejsou službami elektronických komunikací, ale jedná se pouze o zprostředkování plateb za využívání těchto služeb třetích osob. Provedenými vyúčtováními žalobkyně prokázala, že tyto služby žalovaný využil (tato tvrzení ze strany žalovaného nebyla sporována), tyto služby však neuhradil, když se jednalo o částky 169,89 Kč, 397 Kč a 637 Kč, celkem ve třech vyúčtováních. Žalovanému tedy bylo uloženo tyto částky uhradit. 5. Stejně tak posoudil soud za důvodný nárok na doplacení poplatků za pojištění, neboť z účastnické smlouvy bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut mobilní telefon, jehož připojištění, resp. pojištění proti poškození či odcizení bylo v rámci téže smlouvy sjednáno. Žalovaný se zavázal hradit poplatek za pojištění měsíčně ve výši 49 Kč, bylo zjištěno, že jednou tento poplatek nebyl uhrazen v plné výši, ve druhém případě pak částkou 31, 61 Kč. I v této části je tedy nárok žalobkyně, která nabyla práva vymáhat uvedené pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek za důvodný. 6. Žalovanému bylo uloženo zaplatit též úroky z prodlení, a to s odkazem na ustanovení §ů 1970 občanského zákoníku, kdy úrok z prodlení v zákonné výši plyne vždy od data následujícího po splatnosti každého jednotlivého vyúčtování. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč. Právní zastoupení je tvořeno třemi úkony právní služby po 200 Kč, třemi paušálními náhradami po 100 Kč a DPH 21% z uvedených úkonů, když soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek 400 Kč. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.