39 C 149/2023-148 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 1. 5. 2023 a doplněnou podáním ze dne 17. 7. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku ve výši 20 762,25 Kč a 299 540,28 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, sjednaného úroku za půjčení peněz a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 29. 1. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovaným smlouvu o úvěru – [anonymizována dvě slova]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, který byl čerpán jednorázově převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl úročen sazbou 13,09% ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 190,70 Kč, bylo sjednáno 50 splátek splatných vždy do 26. kalendářního dne v měsíci. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, byl opakovaně upomínán, ovšem bez výsledku. Dne 27. 5. 2022 byl tak úvěr zesplatněn. Dlužná částka včetně poplatků, úroků a smluvní pokuty v sazbě 20% ročně z dlužné částky (čl. III smlouvy) činila 21 697,31 Kč. Právo k vymáhání pohledávky přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022, účinné k 21. 11. 2022. Předmětem řízení učinila žalobkyně jistinu 19 262,25 Kč, poplatky za zaslané upomínky ze dne 4. 4. 2022, 2. 5. 2022 a 27. 5. 2022 a úroky v části kapitalizované. Druhý nárok byl odůvodněn tím, že dne 6. 8. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovaným smlouvu o úvěru – [anonymizována dvě slova]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč, který byl čerpán na úhradu jednotlivých vymezených závazků žalovaného, zbylá část byla převedena na účet žalovaného. Úvěr byl úročen sazbou 11,70% ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 435,38 Kč, bylo sjednáno 96 splátek splatných vždy do 2. kalendářního dne v měsíci. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, byl opakovaně upomínán, ovšem bez výsledku. Dne 27. 5. 2022 byl tak úvěr zesplatněn. Dlužná částka včetně poplatků, úroků a smluvní pokuty v sazbě 20% ročně z dlužné částky (čl. III smlouvy) činila 310 924,57 Kč. Právo k vymáhání pohledávky přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022, účinné k 21. 11. 2022. Předmětem řízení učinila žalobkyně jistinu 298 040,28 Kč, poplatky za zaslané upomínky ze dne 4. 4. 2022, 2. 5. 2022 a 27. 5. 2022 a úroky v části kapitalizované. Dle sdělení právního zástupce žalobkyně žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu k úhradě ani na oznámení o postoupení pohledávky. 2. Při jednání soudu dne 29. 8. 2023 žalovaný pohledávku uznal, požádal jen o možnost dlužnou částku splácet. Z jeho účastnické výpovědi bylo zjištěno, že aktuálně pracuje jako OSVČ - elektrikář. Podnikal dříve, pak ale podnikání přerušil a nastoupil do zaměstnání. Tam ale někdy v březnu 2022 skončil, měl rodinné problémy, musel odejít od partnerky a dcery, musel se léčit. Pak živnost obnovil. V roce 2022 si vydělával asi 30 000 Kč měsíčně, stejné je to i v letošním roce. Hradí platby sociálního a zdravotního pojištění, což činí asi 6 000 Kč měsíčně dohromady. Aktuálně nemá vlastní bydlení, bydlí v bytě společně se svojí tetou, té přispívá na domácnost částkou 6 000 Kč měsíčně, což pokryje náklady na bydlení a pokryje to služby a energie. Platí 700 Kč za telefon, za jídlo vynaloží asi 6 000 Kč měsíčně. Má nezletilou dceru, s kterou nebydlí ve společné domácnosti, platí výživné 3 000 Kč měsíčně, taková byla domluva na OSPOD. Dceři jsou 3,5 roku. Nemá žádné další závazky, které by pravidelně splácel. S ohledem na uznání ze strany žalovaného nebyly prováděny žádné další důkazy, skutková tvrzení žalobkyně jsou považována za nesporná. 3. Podle § 153a odst. 1 občanského soudního řádu, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 4. Podle § 157 odst. 3 občanského soudního řádu v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 5. Soud konstatuje, že v daném případě byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Jedná se o řízení o zaplacení dlužné částky, když závazek žalovaného vznikl z titulu dvou smluv o úvěru, kdy žalovaný svůj dluh uznal.. Jedná se o řízení, kde není vyloučeno schválení smíru, není tedy ani vyloučeno vydání rozsudku pro uznání. Soud nároku tedy v plném rozsahu vyhověl, a to včetně uplatněného příslušenství. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, žalobkyně byla plně úspěšná. Žalobkyni bylo tedy přiznáno právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 67 008,90 Kč. Tato částka sestává z odměny za 4 právní úkony advokáta po 9 620 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast u jednání dne 29. 8. 2023), z jednoho úkonu za polovinu sazby za sdělení, že žalobkyně žádá o nařízení jednání, z 5 paušálních náhrad po 300 Kč a DPH 21% Tyto částky byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o zaplacení soudní poplatek ve výši 12 813 Kč. Žalobkyni nebylo přiznáno právo na úkon za vyjádření ze dne 17. 7. 2023. Toto sice bylo provedeno k výzvě soudu, žalobkyně ale byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě. Tento náklad tedy nebyl vynaložen účelně, není na žalovaném, aby se na jeho úhradě podílel. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem občanského soudního řádu, kdy žalovanému bylo umožněno celou dlužnou částku splácet ve splátkách po 12 000 Kč. Soud vycházel z majetkových poměrů žalovaného, který při porovnání příjmů (30 000 Kč – 35 000 Kč) a výdajů (cca 22 000 Kč) má k dispozici skutečně maximálně částku 12 000 Kč, kterou může na zaplacení dluhu použít. Pokud by soud stanovil splátku vyšší, má za to, že by ohrozil žalovaného exekucí, či případně vznikem dalšího dluhu. Pokud soud uvažoval o splátce 12 000 Kč, dlužná částka by měla být zaplacena do 4 let. Tato lhůta v žádném případně nemůže ohrozit žalobkyni v jejím fungování, kdy navíc si žalobkyně jako právnická osoba„ překupující“ pohledávky, vědoma s tím spojenými riziky. Navíc výhoda splátek platí u žalovaného pouze za situace, že tyto bude pravidelně plnit.