39 C 306/2022-64 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 6. 12. 2022 se žalobci domáhali určení vlastnického práva k nemovitostem, a to ve prospěch zůstavitele [celé jméno žalobce] a jeho manželky ke dni úmrtí [celé jméno žalobce]. Předmětem řízení byly bytová jednotka č. 1961 o velikosti 2+1 ve 4. nadzemním podlaží v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu na pozemku parc. [číslo] to v rozsahu [číslo], dále pak spoluvlastnickému podílu na pozemku parc. [číslo] zahrada, též v rozsahu [číslo], když tyto nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec]. Dále byly předmětem řízení pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, dále pak pozemek č. parc. [číslo] – zahrada, vše na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Mělo být určeno, že tyto nemovitosti byly k datu 23. 2. 2021 ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce], který zemřel dne 23. 2. 2021, a [celé jméno žalované], jeho manželky a žalované, po úpravě petitu mělo být také určeno, že uvedené nemovitosti patří do pozůstalosti po zemřelém [celé jméno žalobce]. 2. Žalobní návrh byl odůvodněn tím, že žalobci jsou potomci [celé jméno žalobce], který zemřel 23. 2. 2021, žalovaná je jeho druhou manželkou. Řízení o pozůstalosti bylo vedeno [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Zůstavitel nezanechal závěť, dědictví bylo vypořádáno dle zákona. Dne 23. 2. 2015 a 25. 3. 2015 zemřelý [celé jméno žalobce] žalovaná byly účastníky notářského zápisu sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], těmito zápisy došlo k uzavření smlouvy o manželském majetkovém režimu. Účastníci zúžili rozsah společného jmění manželů, a to nejprve o bytovou jednotku č. 1961 včetně podílu na společných částech domu a příslušných pozemcích, druhým notářským zápisem pak o pozemky v k. ú. [část obce], kdy na jednom z pozemků stojí budova bez čp. a čísla evidenčního – chata. Uvedené nemovitosti se tak staly výlučným vlastnictvím žalované, byly vyčleněny ze společného jmění manželů. Žalobci však uvádějí, že v době, kdy bylo zúžení společného jmění provedeno, zůstavitel již nebyl schopen právních jednání. Žalovaná o špatném psychickém stavu svého manžela věděla, byla ustanovena opatrovníkem v rámci řízení o omezení způsobilosti zůstavitele k právním jednáním, věc byla projednávána Okresním soudem Plzeň-město pod sp. zn. 99 P 160/2016. Žalobci se prostřednictvím své právní zástupkyně obrátili na žalovanou, aby věc spravedlivě vypořádala, polovina bytové jednotky měla být součástí společného jmění, před svojí smrtí dokonce zůstavitel uvedl, že svoji polovinu přenechá druhé žalobkyni. Při jednání se řešila situace, že zůstavitel nebyl schopen právních jednání již k 23. 2. 2015, trpěl tzv. jinou [anonymizováno] nemocí, což je doložitelné lékařskými zprávami. Žalované bylo nabídnuto finanční vypořádání, bylo jí nabídnuto to, že je na ní, aby finančně vykompenzovala žalobcům to, že by nemovitosti nebyly součástí vypořádání. Jednání však probíhala v době, kdy zůstavitel ještě žil, byl umístěn v domě pro seniory u [anonymizováno]. [jméno] v [obec]. V žalobě je obsáhle popsáno, jakým způsobem se vyvíjel zdravotní stav [celé jméno žalobce], po jakou dobu byl hospitalizován, jaká vyšetření byla prováděna. V březnu 2015, na kontrole u [anonymizováno] [příjmení] byl konstatován těžký kognitivní deficit. Od července 2015 byl [celé jméno žalobce] hospitalizován na gerontologii Psychiatrické nemocnice v [obec], odtud byl již pouze přeložen do domova pro seniory v [obec] u [anonymizována dvě slova] Poslední tři roky před smrtí byl již pouze ležící a nepohyblivý. V rámci řízení o pozůstalosti vyzvala právní zástupkyně žalobců opět žalovanou k jednání, když samozřejmě do té doby nemohla být žaloba o určení vlastnického práva podána pro nedostatek aktivní legitimace. Žalovaná jednání odmítla, nechala za sebe jednat svého právního zástupce, který původně dohodu přislíbil s tím, že vyčká nabídky na řešení věci. Pozůstalostní řízení se tedy řešilo bez uvedených nemovitostí. Opětovně byla nabízena různá řešení, naposledy však právní zástupce žalované v září 2022 uvedl, že žalovaná o jakoukoliv dohodu se žalobci nemá zájem. Konstatoval, že [celé jméno žalobce] byl schopen své přání projevit a byl způsobilý uzavřít i smlouvu o zúžení společného jmění manželů. Žalobci však mají za to, že právní jednání z 23. 2. 2015 i 25. 3. 2015 jsou absolutně neplatná, neboť zemřelý již v té době nebyl způsobilý k tomu, aby mohl posoudit důsledky svého jednání. Aniž by soud o vlastnictví uvedených nemovitostí k datu smrti [celé jméno žalobce] rozhodl, nemůže být dědické řízení znovu otevřeno a majetek doprojednán. Tím je také dán naléhavý právní zájem na žalobě na určení. Žalobci dále doplnili, že naléhavý právní zájem je dán i tím že v rámci řízení o pozůstalosti nebylo rozhodováno majetku, který ale po právní stránce do pozůstalosti po zemřelém patřil, byla tedy zkrácena práva zákonných dědiců k jejich zákonnému dědickému podílu. Tržní hodnota bytu v době úmrtí [celé jméno žalobce] se pohybovala cca 2 800 000 Kč, cena zahrady pak cca 600 000 Kč. V případě řádného vypořádání by každý ze žalobců měl být spoluvlastníkem jedné šestiny na všech nemovitostech, případně by mu náležela částka k vypořádání cca 570 000 Kč. Pokud tedy žalobci nabízeli finanční vypořádání takové, že jim vyplatí 1 000 000 Kč, jednalo se o vypořádání naprosto spravedlivé. Rozhodnutí o vlastnickém právu zemřelého, resp. o tom, že majetek náležel ke dni jeho úmrtí do společného jmění manželů a má se stát součástí pozůstalosti, je tak jediným způsobem, jak se domoci správného narovnání a eliminace důsledků absolutně neplatného právního jednání. Bez rozhodnutí soudu a následného rozhodnutí soudního komisaře tedy nemůže ani dojít ke změně zápisu na straně vlastníka v katastru nemovitostí. 3. Žalovaná se vyjádřila k žalobě prostřednictvím svého právního zástupce 3. 1. 2023 a navrhla zamítnutí žaloby. Akcentovala zejména skutečnost, že je nejprve na žalobcích, aby řádně prokázali naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, případně by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Zkoumání existence naléhavého právního zájmu je prvním, co v řízení o určení vlastnického práva je třeba zkoumat, a to dokonce z úřední povinnosti. Žalovaná uvedla, že podle jejího názoru naléhavý právní zájem na žalobě na určení dán není, neboť řízení o pozůstalosti je pravomocně skončeno, kdy dne 21. 9. 2021 byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, účastníky byli žalobci i žalovaná. Z usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 9. 2021 č. j. 29 D 560/2021-46 je zcela evidentní, že v řízení o pozůstalosti nebyly projednávány žádné nemovité věci. Soudnímu komisaři byly známy notářské zápisy a mezi stranami není sporné ani to, že žalobci jejich platnost zpochybňovali neformálně již před zahájením řízení o pozůstalosti. Žalovaná konstatuje, že žalobci nepochybně mohou mít naléhavý právní zájem na určení svého spoluvlastnického práva k předmětným nemovitostem, a to právě na základě vylíčených skutkových tvrzení, kdy velikost jejich případného spoluvlastnického podílu již zmíněným usnesením o pozůstalosti byla vyřešena. V žádném případě však nemůžou mít naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno, že uvedené nemovitosti byly ke dni úmrtí zůstavitele ve společném jmění jeho a žalované, a staly se tak součástí pozůstalosti. Žalobkyně odkázala na novou právní úpravu platnou od 1. 1. 2014, která zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně v dědickém řízení projednána. Nelze nechat bez povšimnutí, že právní úprava hovoří o nových sporných aktivech. Jednalo-li se o uvedené nemovitosti, žalovaná již konstatovala, že o jejich spornosti žalobci se domnívali již před smrtí otce žalobců. Žalovaná v témže podání pro bezpečnost vznesla také námitku promlčení práva dovolat se relativní neplatnosti provedených právních jednání, když tato proběhla v únoru a v březnu 2015, promlčení je tříleté, běh počátku promlčecí doby je den, kdy právo mohlo být vykonáno na poprvé. Nesprávně uplatněný žalobní petit, tedy nemůže vést k vyhovění žalobnímu nároku. Na svých stanoviscích účastníci setrvali i při jednání soudu. 4. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána jako výlučná vlastnice nemovitostí, konkrétně bytové jednotky č. 1961 v domě [adresa] na pozemku č. parc. [číslo] ([list vlastnictví]), náleží jí také spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] ([list vlastnictví]), samozř