39 C 307/2022-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 14. 10. 2022 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 620 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, kapitalizovaným do 14. 10. 2022. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, vznikla mu tím povinnost přihlásit se jako poplatník k hrazení televizních poplatků. Žalovaný byl zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku s odkazem na ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., a to od května 2021. Žalovaný ale dluží na poplatcích za dobu od června 2021 do května 2022 celkem 1 620 Kč (12 x 135 Kč). Na výzvu k úhradě žalovaný nereagoval. Žalobkyně požaduje také zaplacení nákladů na upomínání ve výši 64 Kč s odkazem na smlouvu se společností [právnická osoba] Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se k výzvě soudu k témuž ve stanovené lhůtě nevyjádřil soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3. Z listinných důkazů bylo zjištěno následující. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že byl evidován jako poplatník od května 2021. Vznikla mu tedy povinnost stanovená § 7 zákona č. 348/2005 Sb., tedy platit televizní poplatek ve výši stanovené prováděcím předpisem. Tento televizní poplatek v období od září 2016 činí 135 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaný televizní poplatek ve shora uvedených měsících nezaplatil, vyplývá z přehledu nezaplacených předpisů předložených žalobkyní, dále pak tato skutečnost byla osvědčena i písemnou výzvou, kterou žalobkyně žalovanému zaslala dne 6. 6. 2022 Náklady na upomínání byly dokumentování přílohou [číslo] rámcové smlouvy s [právnická osoba] – položkový rozpočet, kde je uvedena upomínka dlužníkům s dodejkou 62 Kč a 2,39 Kč DPH. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena k evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. 5. Podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 6. Podle § 10 téhož zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy občanského práva. 7. Soud konstatuje, že z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník televizního přijímače a tedy poplatník televizního poplatku nesplnil svoji povinnost dle shora uvedeného zákona, když nezaplatil poplatky za měsíce červen až prosinec 2021 a leden až květen 2022. V této části soud tedy návrhu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení kapitalizovaného do data podání žaloby. 8. Oproti dříve podávaným žalobám požaduje žalobkyně v rámci podané žaloby i částku 63 Kč, resp. 64 Kč jako náklad spojený s uplatněním pohledávky, vzniklý na základě dohody o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] Soudu však nebylo prokázáno, že by takovýto náklad skutečně vznikl, pokud i předžalobní výzva k úhradě ze dne 6. 6. 2022 je odesílána samotnou žalobkyní. V této části tedy byla žaloba zamítnuta, když vynaložení uvedené částky nebylo prokázáno. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy s ohledem na výrazně převažující úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč (soudní poplatek ve výši 400 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b této vyhlášky. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.