39 C 9/2023-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 11. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému uhradit jí částku 10 000 Kč z titulu smluvní pokuty za 2 nevrácená zařízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 4. 1. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalobkyně poskytovala na základě této smlouvy žalovanému televizní vysílání prostřednictvím satelitu do 30. 6. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Při uzavření smlouvy převzal žalovaný do užívání [anonymizována tři slova], sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], sériové číslo [anonymizováno]. Podle čl. 4 podmínek měl toto zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy, v opačném případě mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Žalovaný zařízení nevrátil ani přes výzvu, přes výzvu neuhradil ani smluvní pokutu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] účinných od 1. 9. 2016, Všeobecných podmínek a reklamačního řádu společnosti [právnická osoba] pro službu [anonymizována dvě slova] a výzvy k plnění ze dne 5. 9. 2022 vzal soud v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 1. 2019 platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, jednalo se tedy ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku o spotřebitelskou smlouvu. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě citované smlouvy žalobkyně zapůjčila žalovanému 2 ks [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Převzetí uvedených zařízení žalovaný potvrdil podpisem formuláře o provedení instalace a podpisem smlouvy, v níž je výslovně uvedena povinnost zařízení po ukončení smlouvy do 10 dnů vrátit pod sankcí smluvní pokuty 5 000 Kč pro každé jednotlivé zařízení. Dopisem ze dne 5. 9. 2022 byl žalovaný upozorněn na ukončení smlouvy již k datu 30. 6. 2020, byl vyzván k vrácení zařízení a úhradě smluvní pokuty. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Součástí uzavření smlouvy mezi účastníky byla i smlouva o výpůjčce zařízení pro příjem signálu. Bylo přesně stanoveno, v jakém případě a v jaké lhůtě je žalovaný, pokud smlouva bude ukončena, povinen poskytnuté zařízení vrátit. Pro případ pozdního plnění byla sjednána sankce v podobě smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla přitom v rámci smlouvy mezi účastníky sjednána v souladu s ust. § 2048 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. Žalobkyně prokázala, že smlouva byla ukončena, tvrdila, že žádné z poskytnutých zařízení nebylo vráceno ve sjednané lhůtě, přičemž žalovaný tato tvrzení nesporoval a neprokázal opak. Žalobkyně také prokázala, že žalovaný byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty, kterou nezaplatil. Nárok žalobkyně se tedy ukázal být po právu, soud žalobě zcela vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobci náleží celková náhrada 1 368 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za dva úkony právní služby po 200 Kč, jeden úkon za 100 Kč (jednoduchá předžalobní upomínka) a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b ost. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.