39 C 93/2022-144 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 14. 3. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 3 420 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a částku 1 425 Kč v podobě zákonného úroku z prodlení a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný neuhradil za dvě motorová vozidla tzv. povinné ručení (povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), vznikla mu tedy povinnost zaplatit příspěvek podle zákona č. 168/1999 Sb. Poprvé bylo uvedeno, že byl zjištěn osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do [číslo] cm3, který neměl v době od 1. 4. 2021 do 18. 5. 2021 uzavřeno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 48 dní, denní sazba podle vyhlášky k předmětnému zákonu činí 65 Kč denně. Jako vlastník vozidla byl zjištěn dotazem na [stát. instituce] právě žalovaný. Ten byl vyzván k zaplacení příspěvku, jeho splatnost nastala 9. 11. 2021, příspěvek zaplacen nebyl. Žalobkyně tedy žádá zaplacení příspěvku 3 120 Kč, dále pak uplatňuje také 300 Kč jako příspěvek dle § 4 odst. 4 citovaného zákona. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je evidován jako vlastník motocyklu se zdvihovým objemem válců nad 500 cm3, [registrační značka], k tomuto vozidlu nebylo uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti v době od 6. 4. 2021 do 20. 5. 2021, tedy celkem po dobu 45 dní, když vyhláška k zákonu stanovuje denní sazbu pro takto nepojištěná vozidla 25 Kč. Žalovaný byl i v tomto případě vyzván k zaplacení, splatnost příspěvku nastala 13. 11. 2021, částka uhrazena nebyla. 2. Ve věci byl 22. 3. 2022 vydán platební rozkaz, proti kterému však žalovaný podal odpor. Ve zdůvodnění odporu konstatoval, že vozidla v uvedené době nevlastnil, někde má založenu i kupní smlouvu, kterou však ještě před podáním žaloby zasílal [obec] [anonymizována dvě slova]. Je pravda, že vlastník na sebe vozidlo nepřevedl, to ovšem neznamená, že by se vlastníkem nestal. V průběhu řízení předložil žalovaný kupní smlouvu datovanou 29. 3. 2021, podle které prodal [značka automobilu], [registrační značka] panu [jméno] [příjmení]. S ohledem na předložení této listiny, vzala žalobkyně podáním doručeném soudu dne 23. 1. 2023 žalobu částečně zpět, a to právě ohledně nároku na zaplacení částky 3 420 Kč s příslušenstvím, kterou spojovala s obdobím bez zaplacení povinného pojištění odpovědnosti za škodu osobního automobilu [registrační značka]. S odkazem na ustanovení § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu soud usnesením ze dne 22. 2. 2023 č. j. 93/2022-121 řízení o zaplacení částky 3 420 Kč s úrokem z prodlení zastavil (usnesení ze dne 22. 2. 2023 č.j. 39 C 93/2022 – 121). 3. Ve zbytku, tedy co se týká nepojištěného období motocyklu, žalovaný tento nárok uznal (viz. protokol o jednání dne 16. 3. 2023). V té době již byly provedeny listinné důkazy, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný byl veden v registru majitelů vozidel jako vlastník motocyklu [příjmení] [jméno], [registrační značka], a to i v době od 6. 4. 2021 do 20. 5. 2021 Tyto skutečnosti byly zjištěny ze zprávy Magistrátu města Plzně, žalobkyně také předložila výpis z registru silničních vozidel, který poskytlo právě [stát. instituce] [země]. Výzvou ze dne 30. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu právě za uvedený motocykl za období od 6. 4. 2021 do 20. 5. 2021, tedy k zaplacení částky 1 425 Kč. Tato částka byla tvořena nákladem na uplatnění 300 Kč a příspěvkem 1 125 Kč (45 nepojištěných dnů za sazbu 25 Kč). Upomínku zopakovala žalobkyně dne 1. 12. 2021, dále pak dne 5. 1. 2022, tuto upomínku převzal žalovaný dne 6. 1. 2022. Naposledy byl k zaplacení vyzván také právní zástupkyní žalobkyně. Žalobkyně také prokázala, že byly uvedené výzvy žalovanému zasílány, s ohledem na uznání žalovaného, soud v této části žalobě vyhověl. 4. Podáním doručeným soudu dne 12. 1. 2023 vznesl žalovaný vůči žalobkyni vzájemný návrh, a to na zaplacení náhrady škody 12 500 Kč. Uvedl, že v listopadu 2021 náhodně při pojišťování nového vozu zjistil u pojišťovacího makléře, že je veden v registru jako řidič, který v minulosti způsobil nehodu, tedy je mu vypočítáváno vyšší pojistné než za situace, kdyby nehodu neměl. [příjmení] je však přesvědčen, že žádnou nehodu nezpůsobil. Dotazem u žalobkyně zjistil, že záznam byl zapsán na základě sdělení [anonymizována dvě slova]. Za dobu od 22. 6. 2007 do 17. 2. 2022 mu tedy neoprávněně uvedenou chybnou informací v databázi žalobkyně byla způsobena škoda v rozdílu mezi vypočteným pojistným a tím, co by mu bylo vypočteno, pokud by evidována dopravní nehody nebyla. Požaduje tedy částku 12 500 Kč s tím, že je to právě žalobkyně, která nese odpovědnost za správnost údajů v registru, tuto musí být schopna po celou dobu evidence dosvědčit. K výzvě soudu doplnil, že rozdíl v pojištění specifikuje u vozidla [příjmení] [jméno] 166, které vlastnil v době od 23. 4. 2008 do 4. 6. 2012, kdy mu ročně vznikala přeplácením pojistného škoda 1 480 Kč, dále pak u [značka automobilu] [registrační značka], které vlastnil od 18. 6. 2012 do 24. 2. 2023, kde ročně vznikala shodná škoda 1 480 Kč. Za uvedené období se tedy jedná o škodu 21 920,22 Kč, on však požaduje pouze polovinu této škody. 5. Ke vzájemnému návrhu se vyjádřila žalovaná podáním doručeným soudu dne 6. 2. 2023 a navrhla, aby žaloba v této části vzájemného návrhu byla zamítnuta s tím, že není ve věci pasivně legitimována. Nesporovala, že by se na ni žalovaný obrátil v souvislosti s tvrzenou vzniklou škodou. Chybný zápis byl podle jeho zjištění proveden na základě sdělení o nehodě [anonymizována dvě slova], která se měla stát v roce 2007. Žalobkyně namítla, že žalovaný hlavně žádným způsobem neprokázal, že by mu jím tvrzená škoda v uvedené výši skutečně vznikla. I pokud by tomu tak bylo, žalobkyně není v žádném případě pasivně legitimována. [ulice] pojistného měl mít vliv chybný záznam o dopravní nehodě. Z toho, že tento záznam měla předkládat [právnická osoba], je tedy zřejmé, že pokud vůbec k nějaké škodě došlo, pak by tento případný nárok měl být uplatňován právě ve vztahu k [právnická osoba] Žalobkyně uvedla, že daný registr (bonus/malus) skutečně pouze spravuje. Je závislá na údajích, které získává od jednotlivých pojistitelů. Pokud však pojistník zjistí nedostatky v registru, je na něm, aby se primárně obrátil na konkrétní pojišťovnu. Pouze tato pojišťovna je totiž schopna nedostatek ověřit a opravu v registru realizovat. Žalobkyně nemá možnost ověřit věcnou správnost údajů, a také evidované údaje nemůže sama měnit. Pojišťovna by měla reagovat na žádost pojištěného, jeho žádost by měla posoudit, a pokud považuje nárok za oprávněný, má provést změnu údajů v registru. V žádném případě žalobkyně není subjektem, který by nad jednotlivými pojistiteli dozíral, není jejich nadřízeným, nemá jakékoliv oprávnění vstupovat do smluvních vztahů s jejich klienty. Odkaz žalovaného na článek 82 odst. 4 nařízení GDPR je pak podle názoru žalobkyně zcela lichý. Toto odkazuje na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Jsou zde definovány osobní údaje (příkladmo jméno, příjmení, identifikační znak osoby, případně lokační údaje atd.), což však v žádném případě nesplňuje záznam o dopravní nehodě. 6. Pro potřeby rozhodnutí o vzájemném návrhu bylo ověřeno, že v předmětné době, za kterou se žalovaný domáhá náhrady škody (újmy), byl žalovaný vlastníkem uvedených automobilů. Byl předložen technický průkaz [značka automobilu], [registrační značka], u něhož je žalovaný evidován jako vlastník od 23. 4. 2008 do 4. 6. 2012. Z technického průkazu [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] bylo zjištěno, že je zde evidován žalovaný jako vlastník od 18. 6. 2012, následně bylo vozidlo převedeno na jiného provozovatele s tím, že v době od 30. 6. 2015 bylo opět evidováno na žalovaného. Co se týká výpočtu škody, zde žalovaný předložil vyjádření pojišťovacího makléře [jméno] [příjmení], který uvedl, že u obou uvedených automobilů může představovat rozdíl v pojistném, pokud je vlastník evidován jako ten, kdo způsobil dopravní nehodu a naopak tato evidence by neexistovala, částku 1 480 Kč ročně. Dále byla k důkazu v této souvislosti provedena emailová komunikace, kterou nejprve vedl žalovaný s [právnická osoba] Z těchto zpráv bylo ověřeno, že na [právnická osoba] se obrátil v listopadu 2021 žalovaný s tím, že zjistil, že byl evidován jako vlastník nehody. K tomu uvedla pracovnice [právnická osoba], že u smlouvy [číslo] byl uplatněn nárok na vyplacení pojistného plnění dne 27. 6. 2007, z toho důvodu byla [obec] kanceláři pojistitelů nahlášena pojistná událost. V prosinci 2021 reagovala [právnická osoba] na nesouhlas žalovaného, který sdělil, že nikdy nezpůsobil nehodu, ani nebyl uznán vinným z nehody, tak, že provedla šetření pojistné události, ovšem zjistila, že pojistná událost byla vedena pod č. 2007 [číslo] s vyplaceným pojistným plněním za způsobenou věcnou škodu. [právnická osoba] reagovala t