39 C 95/2023-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 5 050 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaná použila ve čtyřech případech vozidlo MHD a nemohla se prokázat kontrolnímu orgánu platným jízdním dokladem. Ani následně nesplnila svoji povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, kterou jí žalobkyně jako provozovatel MHD vyměřila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila. 2. Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaná dne 9. 2. 2021 použila trolejbusovou linku [číslo]. V úseku mezi zastávkami [anonymizována dvě slova] – [ulice] byla v 12:23 hodin kontrolována kontrolním orgánem [anonymizováno] městských dopravních podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]), dne 16. 2. 2021 použila trolejbusovou linku [číslo]. V úseku mezi zastávkami [anonymizováno] - [ulice] byla v 13:14 hodin kontrolována kontrolním orgánem [anonymizováno] městských dopravních podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]), dne 25. 7. 2022 použila trolejbusovou linku [číslo]. V úseku mezi zastávkami [anonymizována dvě slova] – [ulice] byla v 9:55 hodin kontrolována kontrolním orgánem [anonymizováno] městských dopravních podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]), dne 20. 10. 2022 použila trolejbusovou linku [číslo]. V úseku mezi zastávkami [anonymizována dvě slova] – [ulice] byla v 12:25 hodin kontrolována kontrolním orgánem [anonymizováno] městských dopravních podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad, její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]). Dne 13. 10. 2021 požádala žalovaná o poskytnutí splátkového kalendáře, dne 3. 10. 2022 uzavřela dohodu o splátkách pro splacení dlužného jízdného a přirážka k jízdnému za jízdy ve dnech 9. 2. 2021, 16. 2. 2021 a 25. 7. 2022. Zavázala se dluh splatit ve splátkách po 500 Kč počínaje listopadem 2022. Dle sdělení žalobkyně provedla jen 3 částečné úhrady na první dluh, zbytek zůstal nezaplacen. K zaplacení byla žalovaná vyzvána žalobkyní ještě upomínkou ze dne 13. 9. 2022 a 13. 2. 2023. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 3. Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 4. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. ve znění účinném ke dni spáchání přestupku výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 5. Podle Nařízení [stát. instituce] [číslo] o tarifu Integrovaného dopravního systému na území [územní celek] je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému je stanovena v souladu s článkem 4. bod 11 přepravních podmínek na 15. kalendářní den ode dne kontroly, pokud do tohoto data není pohledávka uhrazena, je účtována nejvyšší přirážka k jízdnému 1 500 Kč a úrok z prodlení. 6. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Ze záznamů o provedené přepravní kontrole ze dne 9. 2. 2021, 16. 2. 2021, 25. 7. 2022 a 20. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná skutečně v tyto dny cestovala veřejným hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní. Při těchto jízdách byla kontrolována revizorem a neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí přímo na místě bylo uloženo vždy k doplacení jednak jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná tyto povinnosti dosud nesplnila s výjimkou částečné úhrady dle dohody o splátkách, která ale následně přestala být plněna. 8. Žalovaná tedy opakovaně použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, čímž uzavřela přepravní smlouvu, aniž by zaplatila jízdné. V důsledku tohoto jednání jí vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, dostala se do prodlení ve smyslu § 1970 obč. zák. Úroky z prodlení jsou požadovány ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého plnění 15. den po provedené kontrole (článek 4 Smluvních přepravních podmínek). Nárok žalobkyně se ukázal být zcela po právu, soud tedy návrhu v celém rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 400 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a 4 paušálních náhradách po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 10. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.