14 C 220/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 31 500 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16. 8. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o účtu, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou vést běžný účet č. ú. , číslo, Následně došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření Smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu a to na základě žádosti ze dne 21. 5. 2022. Žalobkyně umožnila žalované přečerpat běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu 11 000 Kč, který byl později navýšen na částku 30 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly též obchodní podmínky žalobkyně, na základě kterých byla žalobkyně mj. oprávněna účtovat žalované poplatky dle sazebníku banky. Žalované poplatky ve výši 1 500 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500 Kč (a to ze dne 19. 6. 2023, 12. 7. 2023 a 14. 8. 2023). Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to včetně jejích příjmů a výdajů. Žalovaná však nehradila řádně a včas smluvené splátky úvěru, pročež žalobkyně celý úvěr ke dni 29. 11. 2023 prohlásila za splatný. Celková dlužná pohledávka ve výši 37 156,12 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, poplatku ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 978,13 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 3 677,99 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani poté, co jí byla adresována předžalobní upomínka prostřednictvím zástupce žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž vyplývají skutečnosti zcela korespondující se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. Soud vycházel ze smlouvy o kontokorentu ve znění pozdějšího dodatku, obchodních podmínek žalobkyně pro povolené přečerpání účtu, interního výpisu z historie účtu – čerpání úvěru (č.l. 41-47), oznámení o zesplatnění úvěru a výzvy k úhradě včetně předžalobní upomínky. Žalobkyně rovněž soudu dostatečným způsobem doložila, jak zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet.3. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o přečerpání účtu, která svým obsahem odpovídá smlouvě o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když žalované poskytla úvěrový rámec, který žalovaná průběžně čerpala. Žalované tak vznikla povinnost úvěr řádně a včas včetně smluvených poplatků a úroků zaplatit v dohodnutých splátkách. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně celý úvěr ke dni 29. 11. 2023 zesplatnila v souladu se smluvními podmínkami. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.) a uložil žalované vedle dlužné jistiny zaplatit i smluvní úrok a též úrok z prodlení, neboť žalovaná se ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, nárok žalobkyně na jeho zaplacení tak vyplývá z ust. §1970 o. z., a to ve výši určené v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalované určena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 10 989 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 260 Kč a odměny zástupce žalobkyně, jemuž náleží odměna určená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 500 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), tomu odpovídajících tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši 21 % počítané z odměny advokáta a paušálních náhrad. Celkem tak náklady řízení činí částku 10 989 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto shodně jako v případě výroku I. rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.