14 C 400/2023 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 52 527,19 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 24. 10. 2022 Smlouva o úvěru Expres půjčka č. , tel. číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný načerpal úvěrové prostředky dne 24. 10. 2022 na svůj účet. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet formou 72 měsíčních splátek ve výši 916,45 Kč, současně bylo sjednáno pojištění schopnosti splátek částkou 101 Kč, pročež celková měsíční splátka činila 1 017,45 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 1 626,78 Kč. Jelikož ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, zaslala mu žalobkyně oznámení o prohlášení úvěru za splatný, v němž byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru ke dni 24. 4. 2023. Žalovaná částka 52 527,19 Kč se skládá z neuhrazené jistiny 44 523,93 Kč, kapitalizovaného úroku 2 585,24 Kč (kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 598,27 Kč (kapitalizovaný ke dni 26. 9. 2023), úroku z prodlení počítaného z částky dlužného sjednaného úroku ke dni 26. 9. 2023 ve výši 214,75 Kč, dále poplatků ve výši 2 100 Kč (3x poplatek za upomínku á 600 Kč a poplatek za vyrozumění žalovaného, dlužného pojistné 505 Kč (za 5 měsíčních splátek pojistného vždy po 101 Kč). Žalobkyně v žalobě podrobně popsala, jakým způsobem před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet (úvěruschopnost) a doložila tato svá tvrzení jednotlivými listinami (podrobněji na č.l. 12-35 – výpisy z účtu žalovaného, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č.l. 42-43)Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutkový stav, který zcela koresponduje tvrzením žalobkyně obsaženým v žalobě (smlouva o úvěru, oznámení o otevření úvěrového účtu, výpis z běžného účtu, produktové podmínky komerčního bankovnictví, všeobecné obchodní podmínky, předžalobní výzva). Bylo případně na žalovaném, aby v řízení prokázal opak, což však neučinil a v řízení zůstal pasivní.Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.V dané věci má soud žalobou uplatněný nárok za zcela důvodný, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s žalobkyní platnou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nesplácel způsobem, jaký byl mezi účastníky ujednán, dostal se do prodlení se splněním své povinnosti a žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení, přiznal soud žalobkyni vedle dlužné jistiny též příslušenství v podobě sjednaného úroku a dále také úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., jehož výše neodporuje ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni bylo tedy přiznáno právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 14 879,60 Kč. Tato částka se skládá z odměny za jednotlivé účelně vynaložené úkony zástupce žalobkyně v tomto řízení, a to celkem za 3 úkony právní služby po 3 220 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), tomu odpovídajících 3 paušálních náhrad po 300 Kč a DPH 21%, vše v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o zaplacený soudní poplatek ve výši 2 102 Kč.O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil žalovanému ke splnění veškerých povinností vyplývajících pro něj z výroku I. a II. rozsudku obecnou třídenní lhůtu.