14 C 68/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 60 149,83 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 11. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena podpodnájemní smlouva, na jejímž základě přenechala žalobkyně žalované do podpodnájmu na dobu určitou část objektu , právnická osoba, specifikovanou v této smlouvě v příloze 1, jakož i mobiliář, movité a strojní vybavení objektu , právnická osoba, určené v příloze 2, 3 a 4 smlouvy, a to pro účely poskytování gastronomických služeb pro veřejnost v daném objektu. Žalovaná se zavázala hradit měsíční nájemné a měsíční platby za služby spojené s užíváním předmětu podpodnájmu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2029. Strany se dohodly na předčasném ukončení smlouvy a to dohodou o ukončení podpodnájmu ze dne 4. 7. 2023, z důvodů na straně žalované, která nebyla schopna dostát svým závazkům ze smlouvy, když nehradila dlužné nájemné a platby za služby spojené s užíváním předmětu nájmu. Žalovaná v dohodě o ukončení podpodnájmu ze dne 4. 7. 2023 uznala svůj celkový dluh vůči žalobkyni ve výši 771 115 Kč co do důvodu i výše. Předmětem žaloby žalobkyně učinila pouze nároku na zaplacení faktury FV-224/2022 vystavené dne 21. 11. 2022 a splatné dne 5. 12. 2022 na částku 81 042,28 Kč, na níž byla provedena částečná úhrada ve výši 60 149,83 Kč, a to jednotlivými platbami ze dne 3. 4. 2023 (ve výši 10 224,37 Kč) a dne 12. 4. 2023 (ve výši 10 668,08 Kč). Zbylou dlužnou částku žalovaná neuhradila ani poté, co byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou. Žalobkyně zároveň požadovala zaplacení částky 1 200 Kč odpovídající paušální náhradě nákladů za vymáhání pohledávky v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a dále pak příslušenství z žalované částky v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně dle čl. V odst. 4 smlouvy.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty stanovené ve výzvě doručené mu do vlastních rukou nevyjádřila, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Ze smlouvy uzavřené mezi stranami dne 1. 11. 2021 (č.l. 13-18 včetně příloh na č.l. 9-12) soud zjistil, že strany se dohodly, že žalobkyně jako podnájemce přenechá žalované coby podpodnájemci k dočasnému úplatnému užívání předmět nájmu specifikovaný v této smlouvě se všemi součástmi a příslušenstvím, a to za úplatu, kdy nájemné bylo stanoveno v článku V. smlouvy. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31. 12. 2029. Z dohody o ukončení podpodnájemní smlouvy ze dne 4. 7. 2023 bylo zjištěno, že strany se dohodly na ukončení smlouvy o podpodnájmu ze dne 1. 11. 2021 z důvodů ležících na straně žalované, přičemž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 771 115 Kč co do důvodu i výše (článek II odst. 5 dohody) z titulu uzavřené smlouvy, odpovídající dlužnému nájemnému a neuhrazeným měsíčním platbám za služby spojené s užíváním předmětu podpodnájmu. Z vyúčtování – daňového dokladu č. FV-224/2022 vystaveného dne 21. 11. 2022 a splatného dne 5. 12. 2022 je zřejmé, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 81 042,28 Kč za nájemné, elektřinu, teplo, odpad a vodu za měsíc říjen 2022. Z přehledu vystavených vyúčtování žalobkyně na č.l. 7 p.v. vyplývá celková výše dluhu, kterou žalovaná vůči žalobkyni uznala, a to v částce 771 115,99 Kč. Bylo případně na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala opak, což se nestalo.5. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a je namístě jí vyhovět v celém rozsahu. Soud vzal za prokázané, že žalovaná uznala písemně dluh v souladu s ustanovením § 2053 o. z., pročež má soud za to, že tento dluh z titulu uzavřené nájemní smlouvy dle § 2079 a násl. o. z. v době uznání trval v rozsahu, v jakém byl uznán (částka 60 149,83 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně a včas dluh nezaplatila, dostala se do prodlení s úhradou svého dluhu ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a vznikla jí tak povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné částky též příslušenství ke dni následujícímu po splatnosti dluhu, tj. k 6. 12. 2022, v podobě úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně. Soud proto výrokem I. rozsudku žalovanou zavázal povinností zaplatit žalobkyni celkem částku 60 149,83 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku z prodlení. Zároveň soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se v daném případě jednalo o vzájemný závazek podnikatelů. , adresa, k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 13 926 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 406 Kč, odměny zástupce žalobce za tři úkony právní služby dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu k plnění, a tomu odpovídajících tří režijních paušálů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Rovněž v případě povinnosti nahradit náklady řízení byla žalované stanovena třídenní lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.