20 C 159/2024-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25. 1. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 12 105,06 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 8. 2. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 35 600 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 800 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč a částku za hotovostní inkaso ve výši 20 800 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 78 týdenních splátek po 970 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 8. 8. 2019. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 8. 11. 2016. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 8. 8. 2019 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 31 234,82 Kč ode dne 9. 8. 2019 až do zaplacení dále úrokem ve výši 21,27 % ročně sjednaným v čl. 1.4 Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 32 500 Kč, z toho:- na jistinu 8 765,18 Kč,- na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 6 800 Kč,- na poplatek za administrativní činnost 8 000 Kč a- na poplatek za hotovostní inkaso splátek 8 934 Kč.Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 46.100,00 Kč, skládající se z: dlužné jistiny ve výši 31 234,82 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 865,18 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 46 100 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby bylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobceuhrazeno celkem 34 000,00 Kč. Žalovaný zaplatil:- dne 18.03.2021 částku 15.000,00 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 129,76 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 11.865,18 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení ve výši 919,69 Kč, kapitalizovaný úrok do postoupení ve výši 2 085,37 Kč.- dne 20.04.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 21.05.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 18.06.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 19.07.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 19.08.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 20.09.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 05.11.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 18.11.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 20.12.2021 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 18.01.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 17.02.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 17.03.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 11.04.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 16.05.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 10.06.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 27.07.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 16.08.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 06.09.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.- dne 12.10.2022 částku 1 000 Kč, žalobce tuto platbu započetl na jistinu ve výši 1 000 Kč.Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 12 105,06 Kč, sestávající z dlužné jistiny, kapitalizovaných úroků ve výši 16 288,54 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 657,99 Kč, - úroků ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 105,06 Kč od 13.10.2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 105,06 Kč od 13.10.2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byl žalovaný písemně informován.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne 7. 2. 2018 smlouva o spotřebitelském úvěru částky 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok ve výši 6 800 Kč, poplatek za administrativní činnost 8 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 20 800 Kč, a to formou pravidelných týdenních splátek po 970 Kč. RPSN činila 157,95 %. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V případě sjednání úhrady formou 78 týdenních splátek byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 21,27 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradil celkem částku 66 500 Kč. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet jako na neplatnou. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 40000 Kč zaplatit na úrocícgh a poplatcích 35 600 Kč. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvě o rozděleny na více částí, a poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění poplatků tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky v celkové výši 28 800 Kč nepředstavují nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 59,33 % a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v únoru 2018 činila 8,54 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. 25 Co 183/2017.6. S ohledem na shora uvedené závěry ta