21 C 148/2024-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 7. 3. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a společností , právnická osoba, . a následně této společnosti s žalobkyní, nabyla tato pohledávku za žalovanou. Žalobkyně uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, nicméně uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel poskytl žalované dne 28. 4. 2022 částku ve výši 20 000 Kč a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se tak na úkor žalobkyně jako právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, , která tuto částku žalované poskytla, bez spravedlivého důvodu obohatila, tudíž má povinnost tuto částku vydat. Předžalobní upomínka byla zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 1. 2024, žalobkyně tak požadovala úrok z prodlení běžící od 24. 1. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k nařízenému ústnímu jednání, ke kterému byla řádně a včas volána, se nedostavila.3. Z předložených listin (obě smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu, postoupených pohledávek, výpisu z účtu žalované, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a zprávy banky žalované), má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, a to jednak o aktivní věcné legitimaci žalobkyně, tak o poskytnutí částky 20 000 Kč na účet žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně. Bylo případně na žalované, aby tvrdila a prokázal opak, ale nestalo se tak.4. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní částku 20 000 Kč na její účet s tím, že žalovaná dosud tuto částku nevrátila, tudíž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a je povinna dle ust. § 2991 an. občanského zákoníku toto obohacení vydat. Tím, že žalovaná řádně a včas nehradila, se dostala do prodlení, a soud tak taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku).5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje.6. V obou případech ke splnění povinnosti byla žalované uložena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.