21 C 80/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 714 279,85 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2023 postoupila společnost , právnická osoba, ., svou pohledávku vymáhanou tímto žalobním návrhem vůči žalovanému na žalobkyni. Žalovaný uzavřel se , Anonymizováno, dne 10. 10. 2019 Smlouvu o Úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, . Před uzavřením Smlouvy byla ze strany , Anonymizováno, posuzována schopnost žalovaného úvěr splácet, tedy tzv. úvěruschopnost. , Anonymizováno, se na základě čl. 3. odst. 3.1 písm. a) Smlouvy zavázala žalovanému poskytnout překlenovací úvěr ve výši 800 000 Kč, a to do dne, kdy splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Dále se , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru a ostatních závazků včetně příslušenství, které žalovanému vzniknou podle Smlouvy, po odečtení zůstatku účtu stavebního spoření. Úvěr ze stavebního spoření měl žalovaný získat v den, kdy splní podmínky pro jeho poskytnutí. Ve Smlouvě byla sjednána pevná úroková sazba z překlenovacího úvěru i úvěru ze stavebního spoření ve výši 4,85 % ročně platná po celou dobu trvání obou úvěrů. Žalovaný se zavázal platit vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce řádnou měsíční splátku ve výši 6 359 Kč, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru a konče úplným splacením všech dluhů splatných i nesplatných včetně příslušenství vyplývajících ze Smlouvy. Překlenovací úvěr byl žalovaným čerpán v souladu s čl. 7. Smlouvy převodem na účet dne 17.10. 2019 v částce celkem 800 000 Kč. Po splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, byl žalovanému úvěr ze stavebního spoření poskytnut. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pravidelných měsíčních splátek byl žalovaný přípisem , Anonymizováno, ze dne 10. 1. 2023 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 15 118 Kč a upozorněn na možnost zesplatnění celé pohledávky ze Smlouvy ke dni 28. 2. 2023. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, stala se celá dlužná částka úvěru ze stavebního spoření včetně smluvního příslušenství okamžitě splatnou ke shora uvedenému dni. Pohledávka byla , Anonymizováno, postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 11. 2023. Předžalobní výzva ze dne 7. 11. 2023 byla žalovanému zaslána dne 7. 11. 2023.Žalovaný na svůj dluh od postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Touto žalobou žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny úvěru ve výši 714 279,85 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 4,85 % p. a. (když na tyto úroky bylo naposledy plněno dne 18. 11. 2022) - z částky ve výši 714 279,85 Kč od 19. 11. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky ve výši 714 279,85 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení uvedená v žalobě nezpochybnil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření č. , č. účtu, soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se , právnická osoba, . dne 10. 10. 2019 na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ve výši 800 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 8,45 % ročně, žalovanému byl poskytnut překlenovací úvěr ve výši 800 000 Kč, a to do dne, kdy splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Úroková sazba z vkladu byla sjednána ve výši 4,85% ročně s tím, že žalovaný bude na účet ukládat 800 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 6 359Kč měsíčně do každého 25. dne kalendářního měsíce. Z výpisu z produktu Úvěr od , Anonymizováno, za období od 10. 10. 2019 12. 10. 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek na účtu činil 751 230,45 Kč, koncový stav 714 279,85 Kč. Dne 10. 1. 2023 byla žalovanému zaslána poslední výzva k úhradě dlužné částky úvěru, jíž byl vyzván k úhradě částky 15 118 Kč nejpozději do 28. 2. 2023 s tím, že nedojde-li k úhradě dlužné částky, stane se celá pohledávka splatnou a počne běžet měsíční lhůta pro úhradu celkové pohledávky z poskytnutého úvěru, jež bude činit 739 128 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění z 7. 11. 2023 soud zjistil, že žalovanému byla zaslána z titulu pohledávky smlouvy o úvěru u , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 17.10.2023 a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu v celkové výši.5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení§ 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Soud v dané věci rozhodoval dle shora uvedených zákonných ustanovení. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě a ve sjednaných splátkách vyplývá z ustanovení § 2399 občanského zákoníku i ze smlouvy. Jelikož žalovaný porušil svůj smluvní závazek splácet úvěr řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil v souladu se smlouvou. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval, dluh neuhradil.8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. O. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 70 244,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 28 572 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 714 279,85 Kč sestávající z částky 11 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 440 Kč ve výši 7 232,40 Kč.