28 C 207/2023-105 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 4. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 49 472,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, došlo dne 17. 5. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti. Úvěr byl poskytnut za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou činily 8 760 Kč. Celkovou částku ve výši 20 760 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 18. 6. 2020 zesplatnil, čímž mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 13 652,80 Kč. Na základě smluvního ujednání se neuhrazená jistina úročila dále s úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,45 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně požadovala po žalované uhradit jednak neuhrazenou jistinu ve výši 13 652,80 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období do 20. 5. 2020 ve výši 1 381,19 Kč a dále požadovala úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že žalovaná v souvislosti s uzavřenou smlouvou uhradila celkem částku 4 040 Kč.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovanou došlo dne 17. 2. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti ve výši 20 000 Kč. I v tomto případě byl úvěr žalované poskytnut za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru, přičemž celkové náklady činily částku 14 600 Kč a konečnou částku 34 600 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Žalovaná však úvěr řádně a včas nehradila, právní předchůdce žalobkyně tak úvěr zesplatnil ke dni 18. 6. 2020, kdy neuhrazená jistina činila 19 820 Kč a nadále se úročila v souladu se smluvním ujednáním ve výši 10,75 % úrokem ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně uvedla, že požaduje po žalované uhrazení jistiny ve výši 19 820 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 2 616 Kč a dále úrok z úvěru a zákonné úroky z prodlení. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že v souvislosti s poskytnutím částky 20 000 Kč uhradila žalovaná celkem částku 14 300 Kč.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud tak jednal v její nepřítomnosti.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 17. 2. 2018 smlouva o úvěru č. , č. účtu, , na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 20 000 Kč, kdy bylo sjednáno, že tuto částku žalovaná vrátí spolu s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, dále poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, poplatkem za správu úvěru v celkové výši 4 400 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč. Žalovaná se tak zavázala uhradit částku 14 600 Kč mimo jistinu, celkem tak 34 600 Kč, a to formou 13 měsíčních splátek po 2 600 Kč. RPSN byla uvedena ve výši 189,38 %. Ve smlouvě byly dále sjednány poplatky pro případ prodlení žalované s hrazením splátek, avšak s ohledem na níže uvedené závěry o absolutní neplatnosti smlouvy již soud tato ujednání nepovažoval za významná (smlouva o úvěru, předpis splátek). Žalovaná v souvislosti s poskytnutím peněžní částky 20 000 Kč uhradila celkem částku 14 300 Kč (výpis z evidence žalobkyně), když bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek). Žalovaná taktéž byla vyzývána k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní výzvy ze dne 22. 3. 2022 s lhůtou k plnění do 6. 4. 2022, přičemž výzva byla žalované zaslána dne 22. 3. 2022.7. Soud má dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 17. 5. 2018 smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala taktéž uhradit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, dále poplatek za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 280 Kč, celkem tak částku 8 760 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku ve výši 20 760 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč, kdy bylo uvedeno, že úvěr je poskytnut za úroky ve výši 28 %. RPSN bylo uvedeno ve výši 189,38 %. I v tomto případě, jak bude uvedeno níže, soud shledal smlouvu jako absolutně neplatnou, proto další ujednání této smlouvy týkající se sankcí pro případ prodlení nebyla významná (smlouva o postoupení úvěru, předpis splátek). Žalovaná v souvislosti s poskytnutím této částky uhradila toliko částku 4 040 Kč, což vyplynulo z evidence žalobkyně, když bylo případně na žalované, aby prokazovala opak, ale nestalo se tak. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 22. 3. 2022 s lhůtou k plnění do 6. 4. 2022, přičemž z podacího lístku vyplynulo, že tato listina byla žalované zaslána dne 22. 3. 2022. Soud taktéž k důkazu provedl listiny prokazující splnění povinnosti ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, credit scoring, pracovní smlouva, rozpis měsíční platby za služby, výplatní pásky, finanční analýza, smlouva o nájmu na dobu určitou).8. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Po posouzení obsahu předmětných smluv soud dospěl k závěru, že na smlouvy je nutné nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatné a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba byla ve výši 67 % ročně, kdy i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Je pravdou, že lze tolerovat u nebankovních institucí vyšší úrokovou sazbu, avšak pokud bylo zjištěno, že dle časové řady ARAD byla nejvyšší kontokorentní sazba v daném období 24,16 % p. a. ( únor roku 2018) a 24, 17% ročně ( květen roku 2018) a sjednaná úroková sazba činila 67 % p. a., pak je nutno dospět k závěru, že sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že žalobkyně by předmětnou částku žalované zcela jistě neposkytla, pokud by žalovaná nepřistoupila na její podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že částka 20 000 Kč a 12 000Kč byla ze strany žalobkyně žalované poskytnuta. Soud taktéž vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná v souvislosti s poskytnutím peněžní částky 20 000 Kč uhradila částku 14 300Kč a v souvislosti s poskytnutím částky 12 000 Kč uhradila částku 4 040 Kč, když bylo případně na žalované, aby tvrdila a prokazovala opak, ale nestalo se tak. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 13 660 Kč, přičemž počátek z prodlení určil od 7. 4. 2022 do zaplacení, kdy předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 6. 4. 2022 byla předána k poštovní přepravě dne 22. 3. 2022. Co do zbytku nezbylo n