28 C 344/2023-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 7. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 16. 1. 2020 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, žalovaný byl dotazován na své majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostních inkasních splátek ve výši 4 000 Kč formou 60týdenních splátek po 300 Kč počínaje od 23. 1. 2020 do 11. 3. 2021. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, přičemž žalovanému bylo známo ze smluvních ujednání, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 11. 3. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný za celou dobu uhradil v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků toliko částku 3 500 Kč. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném uhrazení částky 15 300 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 300 Kč, dále kapitalizované úroky ve výši 5 064 Kč za období od 12. 3. 2021 do 23. 3. 2023, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 700,42 Kč za období od 12. 3. 2021 do 23. 3. 2023, dále úroky ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny od 24. 3. 2023 do zaplacení a úroky z prodlení z dlužné jistiny od téhož data do zaplacení. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani poté, co byl k jejímu uhrazení vyzýván v rámci předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 16. 01 2020, podle které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit a to včetně poplatků ve výši 18 000 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 2 000 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že úroková sazba činí 32,15% ročně, RPSN je uvedeno ve výši 206,15 %. Žalobkyně dále předložila formulář o standardních informacích o spotřebitelském úvěru, který obsahoval náležitosti uzavírané smlouvy. K uvedené smlouvě byla přiložena také zákaznická karta související se žádostí o spotřebitelský úvěr, ve které bylo uvedeno, že žalovaný má měsíční příjem 18 024 Kč, tvrzené výdaje byly 7 700 Kč. V souvislosti s tímto žalobkyně soudu předložila pracovní smlouvu žalovaného výplatní pásky za měsíce říjen až listopad 2019, smlouvu o ubytování, potvrzení o úplatě a potvrzení o ubytování.. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím shora uvedené hotovosti uhradil toliko částku 3 500 Kč, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 4. 2023 s desetidenní lhůtou k plnění, které bylo žalovanému odesláno téhož dne. Žalovaný byl taktéž vyzýván k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky.5. Podle § 588 Občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Podle § 2991 odst. 1, 2 Občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. V prvé řadě soud uvádí, že na smlouvu o úvěru je nutno nahlížet jako na absolutně neplatný právní úkon, a to s ohledem na celkovou výši plateb požadovanou ve smlouvě. Soud v daném případě sice respektuje princip smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, přičemž soud ani nezpochybňuje, že žalovaný předmětné jednání učinil, nicméně smluvní volnost zejména ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem na překročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně ve prospěch spotřebitele. Pokud jsou taková ujednání obecně nespravedlivá a rozporná s dobrými mravy, je nutné k tomuto přihlédnout z úřední povinnosti. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený tedy ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankou při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V daném případě soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč vrátit za 60 týdnů částku představující úroky, úplatu administrativní zpracování žádosti a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, tedy částku blížící se výši poskytnuté jistiny. Soud tak konstatuje, že vyúčtované položky mají pouze jediný cíl a to skrytě zvýšit zisk na úkor žalovaného jako spotřebitele. Je nutno podotknout, že právní předchůdce žalobkyně by se žalovaným jistě neuzavřel smlouvu za situace, kdyby žalovaný na její podmínky nepřistoupil. Obvyklá úroková sazba činila namísto žalobkyní tvrzených 32,15 % ročně, ve skutečnosti 69 % ročně, přičemž obvyklá míru úvěru poskytovaných domácnostem se splatností od jednoho roku do pěti let dle údajů uveřejňovaných ČNB na internetových stránkách činila ke dni uzavření úvěrové smlouvy nejvyšší sazba, tedy úročený úvěr z kreditních karet 24,02 % ročně. Soud upozorňuje na to, že pokud si účastníci úroky sjednají, musí se jednat o úrok přiměřený. Úvěrová sazba v daném případě takovou míru výrazně přesáhla, proto soud nemohl na smlouvu nahlížet jinak než na smlouvu absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům. Za dané situace není možné se dovolávat možnosti oddělitelnosti ujednání o úroku (například rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č. j. 25 Co 47/2022-111). Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovanému částka 10 000 Kč byla poskytnuta, přičemž žalovaný uhradil dosud částku 3 500 Kč, na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 6 500 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni vrátit a to spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 5. 5. 2023 do zaplacení, když ve výzvě k zaplacení, doručené žalovanému dne 24. 4. 2023 ( § 573 obč. zák.) byla poskytnuta dodatečná lhůta v trvání deseti dnů. Co do zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 Občanského soudního řádu, kdy nebylo zjištěno, že by převážně úspěšnějšímu žalovanému nějaké náklady vznikly.9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a ke splnění povinnosti žalovanému stanovil běžnou třídenní lhůtu.