28 C 390/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 10. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 22 072 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní (dříve vedenou pod obchodní formou , právnická osoba, . a , Anonymizováno, .) a žalované došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne 13. 12. 2022, číslo smlouvy 391333. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč, s tím, že žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 10. 1. 2023. Následně žalobkyně s žalovanou sjednaly prodloužení do bezplatnosti úvěru do 3. 2. 2023 a poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 3 097 Kč. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 13. 12. 2022. Žalovaná však úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradila, proto žalobkyni vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 097 Kč, rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení jdoucím od 4. 2. 2023 do zaplacení. Žalobkyně taktéž požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč jdoucí od 4. 2. 2023 do 26. 10. 2023 ve výši 3 975 Kč, přičemž žalobkyně uvedla, že nárokuje smluvní pokutu s poukazem na ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. vždy pouze do výše jedné poloviny jistiny.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná, se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti vyplynuly ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 12. 2022, ze žádosti a poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, potvrzení o lustraci v databázích historie transakcí z účtu, výzvy k úhradě, výpis z účtu žalované, fotografie žalované včetně fotografie jejího průkazu totožnosti.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 Občanského zákoníku platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.7. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících Občanského zákoníku, žalovaná však své povinnosti vyplývající z tohoto smluvního závazku porušila, když žalobkyni neuhradila ve stanovené lhůtě poskytnutý úvěr ani poplatek, který představuje úrok z úvěru, stejně tak neuhradila sjednané smluvní pokuty, které byly platně ujednány dle ustanovení § 2048 Občanského zákoníku. Soud uvádí, že si je vědom vysoké úrokové sazby, nicméně je nutné přihlédnout k tomu, že se jednalo o úvěr krátkodobý, s nízkou úvěrovou částkou a tudíž se jednalo i o značně rizikový úvěr. Taktéž je nutno zmínit, že zmíněný úrok byl kapitalizovaný pouze za období trvání úvěru, když se nejednalo o úrokovou sazbu, o kterou by se úvěr úročil až do zaplacení. Soud tak na předmětnou smlouvu pohlíží jako na platnou a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství ve formě úroku z prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 336 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 884 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 072 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.9. V obou případech ke splnění povinnosti žalované byla stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.