28 C 5/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 13. 10. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 12 187 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 24. 8. 2022 smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na jeho účet a to téhož dne. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč, přičemž jistina s poplatkem byly splatné ke dni 3. 12. 2022. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, kdy ke dni podání návrhu žalovaný uhradil toliko částku 885 Kč. Žalobkyně uvedla, že zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky žalobkyně , Anonymizováno, , kdy podrobně popsala postup k uzavření smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že v důsledku prodlení žalovaného žalovanému vznikla povinnost uhradit zákonné úroky z prodlení a dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč v souladu se smluvním ujednáním, kdy se jednalo o částku 500 Kč za písemné výzvy odeslané dne 10. 12. 2022, 17. 12. 2022, 24. 12. 2022, 2. 1. 2023 a 17. 1. 2023. Celková výše dluhu žalovaného tak činila částku 13 100 Kč, přičemž na jistinu a poplatku požadovala žalobkyně částku 10 600 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 2 500 Kč. Žalobkyně dále s poukazem na smluvní ujednání čl. 2.3 Smlouvy požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a od 9. 10. 2023 ke dni vyhotovení návrhu. Žalobkyně uvedla, že požadovaná částka 1 587 Kč byla ponížena částečnou úhradou žalovaného ve výši 885 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za zjištěné, že účastníci podepsali listinu nazvanou Smlouva o zápůjčce, přičemž na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč na jeho účet. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 0 %, avšak byl sjednán poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč. Půjčka měla být vrácena nejpozději do 23. 9. 2022, přičemž dodatkem ke smlouvě ze dne 4. 11. 2022 byla prodloužena splatnost o 30 dní. Procentní sazba nákladů byla uvedena ve výši 2 969 %, kdy žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 10 600 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta za prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, zákonný úrok z prodlení a poplatky za úkony věřitele v podobě písemné upomínky, e-mailové upomínky a obdobných úkonů. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala částku 8 000 Kč na účet žalovaného. Soud dále z upomínek zjistil, že žalovaný byl upomínán ke splnění svých povinností vyplývajících mu ze smlouvy s tím, že naposledy byl upomínán předžalobní upomínkou ze dne 22. 8. 2023, ke které žalobkyně také předložila podací list české pošty z téhož dne. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradil žalobkyni toliko částku 885 Kč, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.5. Podle ustanovení § 2390 Občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí uložil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2991 odst. 1 Občanského zákoníku platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí uchozenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. V prvé řadě soud uvádí, že předloženou smlouvou soud hodnotí jako neplatné právní jednání s odkazem na ustanovení § 580 Občanského zákoníku s přihlédnutím § 6 a 8 téhož předpisu. Soud dospěl k závěru, že ačkoliv ve smlouvě bylo uvedeno, že smlouva je uzavírána bez jakéhokoliv úročení, ve skutečnosti úroky byly skryty pod jednorázovým poplatkem ve výši 2 600 Kč, který představoval téměř třetinu poskytnuté zápůjčky. Soud tak tento poplatek hodnotí jako skryté ujednání o úroku, když nebylo specifikováno, za jaké konkrétní úkony by tento poplatek měl být vybírán. Navíc je zřejmé, že žalobkyně je společností zabývající se poskytováním finančních prostředků a to za účelem generování zisků a žalobkyně, byť avizuje 0 % úrok, skrytě získává úrok v podobě shora uvedeného poplatku. Finanční prostředky byly půjčeny původně na 30 dní, kdy v přepočtu na roční úrokovou sazbu tato činí 389 % a je zřejmé, že tato sazba výrazně překračuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných v předmětné době bankovními institucemi, o čemž svědčí i výše RPSN, která činila 2 969 %. Takto sjednanému úroku skrytě označenému jako poplatek nelze poskytnout právní ochranu, kdy současně soud uvádí, že se jedná o ujednání, které není ze smlouvy oddělitelné a proto je třeba na celou smlouvu nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou. Žalobkyně tak s ohledem na shora uvedené závěry měla toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které s ohledem na uhrazení částky 885 Kč činí částku 7 115 Kč. V řízení bylo prokázáno, že písemná výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému doručována prostřednictvím České pošty dne 22. 8. 2023, fikce doručení tak nastala s poukazem na ustanovení § 573 ke dni 25. 8. 2023, přičemž v této výzvě poskytla žalobkyně žalovanému třídenní lhůtu k plnění, tj. žalovaný měl plnit nejpozději do 28. 8. 2023, pokud tak neučinil, počínaje od 29. 8. 2023 se dostal do prodlení. Od tohoto data soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, nelze hovořit o úspěchu ve věci ani u jedné ze stran (soud v rámci rozhodování o nákladech řízení taktéž přihlížel k požadovanému příslušenství). Soud tak žádné ze stran náklady nepřiznal.9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 o. s. ř. a stanovil běžnou třídenní lhůtu.