36 C 53/2024-87 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 51 924,16 Kč s příslušenstvím a povinnost nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 13. 12. 2018 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaný obdržel prostředky ve výši 50 000 Kč a zavázal se takto poskytnutý úvěr splácet ve 72 měsíčních splátkách po 845 Kč včetně pojistného, částka mu byla poskytnuta dne 19. 12. 2018, žalovaný však své povinnosti nesplnil, splátky řádně nesplácel a předchůdce žalobkyně ke dni 30. 9. 2019 zesplatnil celý dluh. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem. Žalobkyně vedle jistiny úvěru ve výši 48 864,25 Kč žádá zaplacení úroku ve výši 1 585,99 Kč, poplatků za vymáhání ve výši 800 Kč (smluvní pokuta ve výši 600 Kč a 2 x 100 Kč za poplatky za zaslání upomínek), smluvní pokuty ve výši 283,92 Kč (za prodlení s úhradou splátek) a dlužné pojistné ve výši 390 Kč. Dluh proto činí 51 924,16 Kč. Předžalobní upomínka byla zaslána dne 17. 10. 2019. Detailní rozpis dlužných částek a vyjádření k úvěruschopnosti je obsažen v podání žalobkyně na č. l. 60-61 spisu, na které se pro stručnost odkazuje.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení byl pasivní.3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti. Společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, a žalovaný uzavřeli dne 13. 12. 2018 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 50 000 Kč jako bezúčelový úvěr a žalovaný se zavázal takto poskytnutý úvěr vrátit v 72. měsíčních splátkách, jejíchž výše činila 910 Kč vč. pjistného. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 6,69 %, RPSN pak 6,86 %, cena úvěru včetně pojištění byla sjednána ve výši 60 840 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky pro případ prodlení, náklady spojené s vymáháním splatného dluhu ve výši 600 Kč a 100 Kč jako poplatek za odeslání upomínky (viz smlouva o úvěru, rámcová smlouva o poskytnutí bankovních produktů, formulář pro standardní informace, informace o bonitě klienta). Před podpisem smlouvy žalovaný uvedl informace o svých příjmech a výdajích. Předchůdce žalobkyně poskytl shora uvedenou částku dne 20. 12. 2018 (viz č.l. 9, 80 – potvrzení banky). Předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného (údaje pro posouzení žádosti o úvěr ze dne 13. 12. 2018 podepsané žalovaným, potvrzení příjmů, potvrzení bank č. l. 16 a 16p. v.). Dopisem ze dne 22. 8. 2019 odstoupil předchůdce žalobkyně od uzavřené smlouvy s ohledem na skutečnost, že žalovaný neplatil splátky řádně a včas a vyzval žalovaného k zaplacení vyčísleného dluhu do 30. 9. 2019 (viz dopis z 22. 8. 2019). Detailní struktura dluhu je zobrazena na č. l. 22. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze dne 3. 7. 2018 a 15. 10. 2019 vč. přílohy č. 1 a 2 k postupní smlouvě z 15. 10. 2019, o čemž byl žalovaný informován dne 17. 10. 2019. Žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a neuváděl žádné skutečnosti ani důkazy na svoji obranu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 občanského zákoníku platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.7. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku platí, že pojistnou smlouvu se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.8. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud po seznámením se s obsahem spisu a v něm založených listinných důkazů popsaných shora dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu v minulosti uzavřeli platnou úvěrovou smlouvu, na jejímž základě vznikl předchůdci žalobkyně závazek v podobě poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, který si splnil dne 20. 12. 2018 poskytnutím finančních prostředků žalovanému a žalovanému vznikl v návaznosti na to závazek v podobě řádného hrazení úvěru v pravidelných 72 měsíčních splátkách vč. pojištění a sankčních poplatků. Předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Ujednání o úroku z úvěru je odpovídající judikatuře soudů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) a nikterak nevybočuje z běžných úrokových výších, za které jsou úvěry v České republice poskytovány. Jelikož však žalovaný nesplnil povinnosti, ke kterým se úvěrovou smlouvou zavázal, když neprováděl řádné a pravidelné splátky úvěru, předchůdce žalobkyně důvodně v souladu se smluvními ujednáními zesplatnil celý úvěr a vyzval žalovaného k úhradě zbytku úvěru. Žalovanému tudíž v důsledku jím zaviněného porušení smluvních závazků vznikla povinnost zaplatit jistinu úvěru, včetně platně sjednaného a nezaplaceného pojistného, poplatků a smluvních pokut, k jejichž hrazení se dobrovolně a platně zavázal v úvěrové smlouvě. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých povinností je rovněž povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného pak první den prodlení 1. 10. 2019 je odvozen od výzvy k zaplacení po odstoupení od smlouvy do 30. 9. 2019.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 709,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 077 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 924,16 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 960 Kč ve výši 2 192,40 Kč.