12 C 80/2025-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 8. 2025 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla stanovena povinnost jí zaplatit částku 21 462 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany mezi sebou uzavřely dne 13. 11. 2019 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kdy žalované byl poskytnut úvěr ve výši 160 225 Kč. V průběhu doby přestala žalovaná hradit splátky, konkrétně zůstala v prodlení se splátkou ve výši: 4 207 Kč splatnou 15. 7. 2024, 4 207 Kč splatnou 15. 8. 2024, 4 207 Kč splatnou 15. 9. 2024, 4 207 Kč splatnou 15. 11. 2024. Žalobkyně požaduje splátky sjednané do zesplatnění 20 815 Kč, úroky z prodlení 497 Kč, účelně vynaložené náklady 150 Kč, dluh tedy činí 21 462 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:5. Úvěrová smlouva č. , IBAN, byla uzavřena dne 13. 11. 2019, u žalobkyně prostřednictvím smluvního partnera , Anonymizováno, , Anonymizováno, , IČ , IČO, . Ze smlouvy vyplývá, že v rámci posouzení bylo zjištěno, že žalovaná má čistý příjem 27 347 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč, bydlí v pronajatém bytě, splátky úvěru má ve výši 4 500 Kč, celkový příjem domácnosti 53 000 Kč. Smlouva byla uzavřena přes smluvního partnera (viz Smlouva o obchodním zastoupení č. , hodnota, ).6. Způsob úhrady je patrný z tabulky umoření (čl. 12), kdy celkem mělo být již uhrazeno 231 605 Kč. Vlastní čerpání úvěru bylo zřejmé z výpisu z účtu.7. Upomínkou ze dne 27. 12. 2024 byla vyzvána žalovaná k zaplacení dluhu před podáním žaloby.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Dle § 2395 obč. zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 86 zák č. 257/2016 o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Soud při jednání žalobkyni poučil o tom, že je povinna náležitě tvrdit a prokázat řádné posouzení úvěru schopnosti žalované. Žalobkyně již ničeho nedotvrdila ani nenavrhla další důkazy. Soud tak z předložených důkazů dospěl k závěru, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěru schopnost, byť se toto může zdát z předložené smlouvy o úvěru. Zde však jsou ničím nepodložené údaje, které mohou být zavádějící. Ačkoli bylo uvedeno, že žalovaná bydlí v pronajatém bytě či domě, obchodní partner žalobkyně si vystačil s tím, že náklady bydlení činí jen 5 000 Kč. Dále byla zmíněna další splátka úvěru ve výši 4 500 Kč, což muselo znamenat, že žalovaná může mít finanční problémy. To nebylo dále doloženo. Nejvíce zarážející je to, že se vyšlo pouze z tvrzení žalované o výši příjmu domácnosti ve výši 53 000 Kč, aniž by toto bylo prokázáno, to vše za situace, kdy žalovaná uvedla příjem „jen“ 27 347 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč, náklady na úvěr 4 500 Kč. Zcela zde absentují další náklady na úhradu životních potřeb. Z tohoto důvodu má soud za to, že úvěru schopnost nebyla řádně posouzena.12. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla sjednána platně. Žalovaná však již dle tabulky umoření uhradila 231 605 Kč, soud nemohl nárok žalobkyně přiznat jako bezdůvodné obohacení, neboť je zjevné, že vyplacenou částku 160 225 Kč, představující původní jistinu úvěru, žalovaná již vrátila. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém jejím rozsahu zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, byť žalovaná byla zcela úspěšná. Ta však zůstala pasivní a neprokázala, že by jí vznikly účelně vynaložené náklady.