14 C 249/2025-31 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku celkem 79 730 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí bytové jednotky č. 2238/11 na adrese , adresa, v , Anonymizováno, , vymezené v budově čp. , Anonymizováno, stojící na parcele p. č. , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, vedeném katastrem nemovitostí , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, (dále jen „byt“). Strany dne 29. 7. 2019 uzavřely nájemní smlouvu (dále v textu jen jako „smlouva“), na jejímž základě žalobkyně pronajala žalované předmětný byt na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 8. 2019. Dne 5. 3. 2025 žalobkyně smlouvu vypověděla, přičemž výpovědní lhůta uplynula ke dni 30. 6. 2025. Povinností žalované coby nájemce dle čl. IV odst. 1 smlouvy bylo hradit žalobkyni jako pronajímateli měsíční nájemné 12 000 Kč dále dle odst. 2 téhož ustanovení smlouvy i zálohu na nezbytné služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 000 Kč měsíčně. Na základě rozhodnutí žalované s ohledem na vyúčtování záloh na služby a výši nedoplatku žalovaná počínaje lednem 2025 navýšila výši záloh na služby na částku 1 500 Kč měsíčně. Nájemné i záloha na služby byly splatné vždy do každého 10. dne v měsíci předem. Žalovaná nehradila nájemné a zálohy na služby řádně a včas v souladu se smlouvou, kdy dlouhodobě nerespektovala své povinnosti vyplývající pro ni ze smlouvy o nájmu bytu, přičemž rozsudkem Okresního soudu , adresa, -město ze dne 29. 5. 2025 č.j. , spisová značka, bylo již rozhodnuto o povinnosti žalované uhradit žalobkyni nájemné a zálohy na základě předchozí žaloby ze dne 26. 3. 2025. Žalovaná částka sestává z dlužného nájemného za měsíce květen a červen 2025 ve výši 24 000 Kč a dluhu na zálohách za služby související s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč za stejné období), a dále z částky 52 730 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení za užívání předmětného bytu po skončením nájmu, neboť žalovaná ke dni podání žaloby bytovou jednotku dosud nevyklidila a nepředala. , adresa, 730 Kč odpovídající obohacení na straně žalované vychází z tržního posouzení výše nájmu bytu u daného typu nemovitosti vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, a činí 24 865 Kč měsíčně a povinné zálohy na služby činí 1 500 Kč měsíčně. Za období skončení nájmu, tj. za měsíce červenec a srpen 2025 tak získala žalovaná bezdůvodné obohacení 52 730 Kč užíváním bytové jednotky bez právního důvodu. Žalovaná v rámci e-mailové komunikace uznala svůj dluh, leč povinnost k úhradě dosud nesplnila.Žalovaná se k věci nevyjádřila a v řízení zůstala pasivní. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě soudu doručené jí do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud má v dané věci za zjištěné, že žalovaná byla nájemcem bytu č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to na základě nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl nájem tam specifikované bytové jednotky na dobu neurčitou od 1. 8. 2019, přičemž nájemné bylo sjednáno částkou 12 000 Kč měsíčně a záloha na nezbytné služby činila dle smlouvy 1 000 Kč měsíčně, oboje splatné vždy k 10. dni v měsíci (nájemní smlouva ze dne 31. 7. 2019 na č.l. 10-13). Vlastníkem bytu je žalobkyně (výpis z katastru nemovitostí na č.l. 8-9). Nájem byl ukončen výpovědí ze dne 3. 3. 2025 (č.l. 14) s tříměsíční výpovědní dobou počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, kdy výpověď došla žalované. Výpověď byla žalované doručena dne 6. 3. 2025 (doručenka na č.l. 15). Výše částky odpovídající ekvivalentu nájemného z cenového posouzení výše nájmu u zadané nemovitosti (listina na č.l. 16-17) a činí za bytovou jednotku dané dispozice, stáří, velikosti a v dané lokalitě částku 24 865 Kč měsíčně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného nájemného a dlužných záloh za služby za měsíce únor až červen 2025 dopisem ze dne 14. 7. 2025 (č.l. 18) Z e-mailové komunikace na č.l. 19-20 je zřejmé, že žalovaná komunikovala svůj dluh s právním zástupcem žalující strany a žádala o posečkání s úhradou dluhu za rok 2025, neboť řeší otázku bydlení a následně bude teprve schopna vyřešit dluh. Žalovaná do současnosti dluh nezaplatila, a to ani zčásti. Bylo případně na ní, aby v řízení prokazovala opak, což se však nestalo.Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Dle § 2217 a § 2218 o. z., nájemné se platí v ujednané výši a není-li ujednání, platí se ve výši obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Nájemné se platí měsíčně pozadu.Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany si ujednaní nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.Podle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.V daném případě v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. o. z. dne 31. 7. 2019, v níž se žalovaná zavázala k úhradě nájemného a záloh na nezbytné služby spojené s užíváním bytu. Povinnost žalované k úhradě částek sjednaných smlouvou za dobu trvání nájemního vztahu vyplývá z ustanovení § 2217 odst. 1 a § 2246 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná nezaplatila nájemné a zálohy za služby za měsíc květen a červen 2025 ve výši 27 000 Kč, přičemž povinnost k zaplacení nájemného vyplývá jak z platně uzavřené smlouvy, tak z § 2201 o. z., soud shledal nárok žalobkyně důvodným, stejně tak jako nárok žalobkyně na zaplacení náhrady za ujednané nájemné a zálohy za dobu po skončení nájmu, tj. za měsíce červenec a srpen 2025, ve smyslu ust. § 2295 o. z., neboť žalovaná byt užívala i po uplynutí výpovědní doby, která uplynutla ke dni 30. 6. 2025. Soud proto uložil výrokem I. rozsudku žalované povinnost zaplatit celou dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. v sazbě podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož ke dni, od kdy žalobkyně požaduje úrok z prodlení, byly jednotlivé platby odpovídající dlužnému nájemnému a zálohám za služby a taktéž jednotlivé náhrady nájmu a záloh již splatné.Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého žalobkyni coby v řízení procesní úspěšné straně náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v plné výši. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 987 Kč, dále odměny zástupce žalobkyně za celkem , hodnota, úkony právní služby po 4 300 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvu, tomu odpovídající 3 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH v sazbě 21% vypočtené z odměny advokáta a paušálních náhrad.Žalované byla v případě výroku I. i II. určena ke splnění uvedených povinností běžná třídenní lhůta, která běží od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.