14 C 272/2025-55 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 44 771,88 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 7. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu, na základě které byla žalovanému vydána kreditní karta, prostřednictvím které mohl žalovaný čerpat peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu 39 000 Kč. Na základě předmětné smlouvy byl žalovanému otevřen kartový úvěrový účet č. , hodnota, , ze kterého mohl prostřednictvím kreditní karty čerpat peněžní prostředky. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou 19,90 % ročně. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly též obchodní podmínky žalobkyně. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to včetně jeho příjmů a výdajů. Žalovaný však nehradil řádně a včas smluvené splátky úvěru, pročež žalobkyně celý úvěr ke dni 14. 11. 2024 prohlásila za splatný. Celková dlužná pohledávka ve výši 50 655,05 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 44 771,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 921,55 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 961,62 Kč, přičemž žalobkyně dále požadovala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího od 15. 7. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 44 771,88 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu byla adresována předžalobní upomínka prostřednictvím zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž vyplývají skutečnosti zcela korespondující se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. Soud vycházel ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne 26. 7. 2023 (č.l. 28-29) a smlouvy o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví ze dne 16. 10. 2017, předsmluvních informací, dále obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, interního výpisu z historie účtu – čerpání úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 11. 2024 a jednotlivých výzev k úhradě včetně předžalobní upomínky ze dne 30. 6. 2025. Žalobkyně rovněž soudu dostatečným způsobem doložila, jak zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet (v podrobnostech blíže na č.l. 38-39).3. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě, která svým obsahem odpovídá smlouvě o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když žalovanému poskytla peněžní prostředky, které žalovaný čerpal prostřednictvím vydané kreditní karty. Žalovanému tak vznikla povinnost úvěr řádně a včas včetně smluvených poplatků a úroků zaplatit v dohodnutých splátkách. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně celý úvěr ke dni 14. 11. 2024 zesplatnila v souladu se smluvními podmínkami. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.) a uložil žalovanému vedle dlužné jistiny zaplatit i smluvní úrok a též úrok z prodlení, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, nárok žalobkyně na jeho zaplacení tak vyplývá z ust. §1970 o. z., a to ve výši určené v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému určena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 792 Kč a odměny zástupce žalobkyně, jemuž náleží odměna určená dle § 14b odst. 1 písm. a) bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), tomu odpovídajících tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a DPH ve výši 21 % počítané z odměny advokáta a paušálních náhrad. Celkem tak náklady řízení činí částku 4 696 Kč. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně a má za to, že je namístě postup dle § 14b a. t., neboť z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky ze shodného či podobného typu adhezních smluv, přičemž v žalobách dochází pouze k obměně individuálních údajů týkajících se žalovaných osob, částek a údajů týkajících se uzavřených smluv, a lze tak konstatovat, že se jedná o ustálený vzor uplatněný shodnou žalobkyní, lhostejno, že žalobkyni v různých věcech zastupují různí právní zástupci.5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto shodně jako v případě výroku I. rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.