20 C 124/2025-68 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 10. 3. 2025, ve znění doplnění ze dne 5. 6. 2025, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 17 144,72 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku a částku 8 893,01 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou došlo dne 22. 7. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne 22. 9. 2019 se žalovaná zavázala zaplatit úrok v pevné výši 2 022 Kč, dále odměnu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 290 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 1 940 Kč a částku za hotovostní splátky ve výši 3 780 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 14 měsíčních splátek po 2 788 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 22. 9. 2019. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, uhradila celkem pouze 21 887 Kč. Žalovaná jistina 17 144,72 Kč se skládá z neuhrazené jistiny úvěru 9 671,33 Kč, sjednaných úroků za sjednanou dobu 437,99 Kč, odměny za poskytnutí a uzavření 4 518,56 Kč, odměny za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 856,95 Kč, úhrady za hotovostní splácení ve výši 1 659,89 Kč. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 15,00 % ročně je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou došlo dne 24. 5. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne 24. 7. 2019 se žalovaná zavázala zaplatit úrok v pevné výši 1 444 Kč, dále odměnu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 1 794 Kč a částku za hotovostní splátky ve výši 2 700 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 24. 7. 2019. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, uhradila celkem pouze 18 994,98 Kč. Žalovaná jistina 8 893,01 Kč se skládá z neuhrazené jistiny úvěru 5 067,67 Kč, sjednaných úroků za sjednanou dobu 176,06 Kč, odměny za poskytnutí a uzavření 2 343,79 Kč, odměny za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 444,50 Kč a úhrady za hotovostní splácení ve výši 860,99 Kč. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 15,00 % ročně je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024 došlo s účinností ke dni 8. 10. 2024 k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byla žalovaná písemně informována.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou byla uzavřena dne 22. 7. 2018 smlouva o úvěru částky 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit náklady úvěru 18 032 Kč představující úrok ve výši 2 022 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 10 290 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu 1 940 Kč a za inkaso plateb v hotovosti 3 780 Kč, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek po 2 788 Kč. RPSN činila 272,44 %. V případě sjednání úhrady formou 14 měsíčních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 15 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou byla uzavřena dne 24. 5. 2018 smlouva o úvěru částky 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit náklady úvěru 12 888 Kč představující úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč a za inkaso plateb v hotovosti 2 700 Kč, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek po 1 992 Kč. RPSN činila 272,44 %. V případě sjednání úhrady formou 14 měsíčních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 15 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávky byly postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradila celkem částku 21 887,28 Kč na smlouvu ze dne 22. 7. 2018 a částku 18 994,98 Kč na úvěr ze dne 24. 5. 2018 (tvrzení žalobkyně).5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na obě smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 21 000 Kč, resp. 15 000 Kč hradit dále souhrnné náklady úvěru ve výši 18 032 Kč, resp. 12 888 Kč. Je pravdou, že tento poplatek byl ve smlouvách rozdělen na více částí, a to na úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za vyhodnocení úvěru a za hotovostní inkaso, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky nepředstavují nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Zcela patrné je to při srovnání poplatků za vyhodnocení úvěrového případu a hotovostní inkaso splátek. Tyto úkony jsou z povahy věci stejné u obou smluv, přesto u smlouvy s vyšší jistinou úvěru jsou poplatky vyšší. Jedná se tedy o skrytý úrok. Sjednané poplatky zastírají další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryjí individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu celkových nákladů úvěru jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje v obou případech úrok ve výši 73,6 % a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v květen až červenec 2018 činila maximálně 8,5 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. 25 Co 183/2017.6. S ohledem na shora uvedené závěry tak měla žalobkyně právo pouze na vrácení půjčených částek. Sama žalobkyně však uvedla, že žalovaná uhradila na úvěr z 22. 7. 2018 celkem částku 21 887 Kč a na úvěr z 24. 5. 2018 celkem částku 18 994,98 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl, když žalovaná jistiny již vrátila, dokonce je přeplatila a ostatní žalobou uplatněné nároky vycházejí z neplatných smluvy.7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.