25 C 199/2025-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 12 505,69 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 498,19 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 58,05 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli 18. 7. 2024 distančním způsobem smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový spotřebitelský úvěr až do výše 19 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala finanční prostředky žalobkyni vrátit do sjednaného data splatnosti, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za objednané volitelné služby. Žalobkyně doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 25. 5. 2023 ve výši 3 050 Kč a 5 500 Kč. Žalovaná splatila na jistinu celkem částku 3 051,78 Kč (18. 7. 2024 částku 3 050 Kč a dne 16. 8. 2024 částku 1,78 Kč). Žalovaná se dostávala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto jí žalobkyně dle čl. 7 odst. 1 smlouvy vypověděla smlouvu, o čemž jí informovala emailem ze dne 25. 11. 2024, k výpovědi došlo téhož dne. Do prodlení se tak žalovaná dostala s úhradou celého úvěru dne 26. 11. 2024. Žalovaná žalobkyni dluží celkem částku 12 505,69 Kč, jež se sestává z jistiny ve výši 5 498,19 Kč a smluvního úroku ve výši 7 007,50 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranši úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a dále smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně dodala, že pokud by soud neměl nárok za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, požádal, aby nárok části jistiny žalované částky byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsanou v registru obyvatel a na další soudem zjištěné adresy. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaná se neomluvila, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 18. 7. 2024 mezi žalovanou a žalobkyní. Obsahem této smlouvy bylo poskytnutí revolvingového úvěru až do výše 19 100 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných denních splátkách určených dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek, splatnost první splátky nastávala třicátého dne následujícího po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Splatnost první splátky tak nastávala dne 17. 8. 2024, poslední dne 9. 1. 2026. Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit denní úrok ve výši 1,066 % a dále poplatek za vyplacení tranše z úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. RPSN činilo 1990,4 %. Součástí této smlouvy byla i dohoda o poplatcích a sankcích, z nichž mimo jiné vyplývá, že žalovaná byla pro případ prodlení povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž byla v prodlení, upomínky byly zpoplatněny částkou 105 Kč, náklady za vymáhání paušálně částkou 35 Kč denně, maximálně 490 Kč za měsíc. Smlouva obsahovala i možnost zesplatnění celého zůstatku úvěru. K této smlouvě nebyl připojen podpis žalované, toliko podpis žalobkyně. Nedílnou součást smlouvy tvořil formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek, všeobecné obchodní podmínky (označená smlouva z uvedeného dne, včetně autorizace ověření totožnosti, bankID výpis, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, informace pro spotřebitele, obecné principy posuzování a filozofie společnosti, výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti, předpis denních splátek a identifikovatelné příjmy). Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovatelných příjmů ve spojení s obecnými principy posuzování a filozofie společnosti vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Z přehledu bankovních transakcí a vyplácení spotřebiteli je patrné, že dne 18. 7. 2024 byla na účet žalované vyplacena částka 3 050 Kč a 5 500 Kč. Tuto skutečnost soud ověřil i zprávou , jméno FO, bank a. s., z níž dále vyplynulo, že téhož dne žalovaná žalobkyni zaplatila částku 3 110,70 Kč pod shodným variabilním symbolem , var. symbol, (zmíněný přehled a zpráva , jméno FO, bank a. s. z 18. 8. 2025). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu emailem ze dne 25. 11. 2024 a dopisem ze dne 19. 3. 2025, který jí byl odeslán prostřednictvím zástupce žalobkyně (označené upomínky včetně podacího lístku).4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalované, nebylo možné ověřit, zda měla žalovaná vůli být touto smlouvou vázána, zda k ní v tomto znění přistoupila. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Žalobkyně vedle označené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, k níž nebyl připojen podpis žalované ani informace o autorizaci, připojila bez dalšího listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti a bankID výpis, z nichž není zřejmé, kdo tyto listiny vytvořil, nejsou nikterak podepsány a bez dalšího neprokazují uzavření předmětné smlouvy ze strany žalované. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má za prokázané, že žalobkyně žalované zaslala na její účet částku 8 550 Kč (3 050 Kč + 5 500 Kč), jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z listiny nazvané přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve spojení s autorizací ověření totožnosti a identifikovatelnými příjmy a ve spojení se zprávou , právnická osoba, . Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná zčásti na svůj závazek hradila, dle žalobkyně šlo o částku 3 050 Kč a 1,78 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, . však vyplynulo, že žalovaná dne 18. 7. 2024 žalobkyni zaplatila částku 3 110,70 Kč, k tomu soud připočetl částku 1,78 Kč, žalovaná tak žalobkyni uhradila celkem částku 3 112,48 Kč. Soud proto s přihlédnutím k ust. § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z. uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobkyni částku 5 437,52 Kč (3 050 Kč + 5 500 Kč - 3 110,70 Kč - 1,78 Kč), o niž se bez spravedlivého důvodu obohatila (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaná nevydala, oč se bezdůvodně obohatila. Žalobkyni byl přiznán nárok na dané příslušenství ode dne 26. 3. 2025 (tj. ode dne následujícího po předpokládaném doručení výzvy k úhradě dluhu žalované a uplynutí stanovené třídenní lhůty k úhradě dluhu, když z obsahu spisu vyplynulo, že první výzva k úhradě byla ze dne 19. 3. 2025 a téhož dne i odesílána poštou (výzva k úhradě před podáním žaloby z uvedeného dne včetně podacího lístku) + tři dny + tři dny, tj. splatnost nastala dnem 25. 3. 2025, v prodlení je žalovaná ode dne 26. 3. 2025). Domněnka doby dojití písemnosti pak vyplývá z ust. § 573 o.z. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a další poplatky, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě či smluvním úroku z prodlení. Ovšem i za si