35 C 25/2025-52 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, podanou 15. 11. 2024, žalobkyně uplatnila a) postoupenou pohledávku v částce 8 495,18 Kč s příslušenstvím, vzniklou ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 15. 11. 2012, a b) postoupenou pohledávku v částce 2 449,57 Kč s příslušenstvím, vzniklou ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 17. 8. 2012, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“).2. Na základě smlouvy a) původní věřitel poskytl žalovanému peněžní půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli půjčku 10 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 361 Kč (zahrnující úroky 1 277 Kč v sazbě 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky 1 901 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 9. 1. 2014. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil pouze 2 763 Kč. Žalovaný nadále dluží jistinu půjčky 8 495,18 Kč a poplatek 7 102,82 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a zároveň oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Žalobkyně nárokuje zaplacení jistiny 8 495,18 Kč, kapitalizovaného úroku 16 728,20 Kč (za dobu od 10. 1. 2014 do 27. 9. 2023), kapitalizovaného úroku z prodlení 6 479,88 Kč (za dobu od 28. 1. 2013 do 27. 9. 2023), úroku ve smluvené sazbě 19,98 % ročně z částky jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné sazbě 7,05 % ročně z částky jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Na základě smlouvy b) původní věřitel poskytl žalovanému peněžní půjčku ve výši 5 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli půjčku 5 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 626 Kč (zahrnující úroky 477 Kč v sazbě 20,11 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky 800 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 2 349 Kč), a to v 45 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 28. 6. 2013. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil pouze 4 400 Kč. Žalovaný nadále dluží jistinu půjčky 2 449,57 Kč a poplatek 1 776,43 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a zároveň oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Žalobkyně nárokuje zaplacení jistiny 2 449,57 Kč, kapitalizovaného úroku 5 121,76 Kč (za dobu od 29. 6. 2013 do 27. 9. 2023), kapitalizovaného úroku z prodlení 1 868,46 Kč (za dobu od 28. 1. 2013 do 27. 9. 2023), úroku ve smluvené sazbě 20,11 % ročně z částky jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné sazbě 7,05 % ročně z částky jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení.4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.5. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně. Původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému dopisem ze dne 29. 9. 2023, který byl podle podacího lístku odeslán žalovanému 27. 10. 2023.6. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Soud se z vlastní povinnosti zabýval úvahou, zda je uvedená smlouva platná. Při tom soud přihlédl a) k částce 10 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta, a částce 8 361 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit jako tzv. poplatek v 60 týdenních splátkách, a b) k částce 5 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta, a částce 3 626 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit jako tzv. poplatek v 45 týdenních splátkách. Ačkoli je uvedený nárok souhrnně označen jako poplatek, ve své podstatě se jedná o odměnu za půjčení peněz, tedy o úrok, který ovšem činí přes 72 % jistiny ročně. Smlouva o půjčce za daných podmínek je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 obč. zák. Smlouva o půjčce může být ujednána jako bezúročná anebo lze sjednat úrok, ovšem úrok musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě, úrok v této sazbě je zjevně nemravný.7. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijal a dosud nesplatil, což je v případě smlouvy a) suma 7 237 Kč a v případě smlouvy b) suma 600 Kč. Pouze v rozsahu těchto částek lze žalobě vyhovět, ve zbývajícím rozsahu jistiny včetně úroku soud žalobu zamítl. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu ochuzeného, v tomto případě se jedná o oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023. V tomto dopise byl žalovaný vyzván k úhradě do 10 dnů od data doručení. Dopis odeslaný 27. 10. 2023 lze považovat za doručený 30. 10. 2023 a lhůta 10 dnů tak uplynula 9. 11. 2023. Počínaje dnem 10. 11. 2023 se proto žalovaný dostal do prodlení a je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to v sazbě určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyní nárokovaná sazba nepřesahuje zákonnou sazbu k prvnímu dni prodlení. V tomto rozsahu soud návrhu na zaplacení úroku z prodlení vyhověl, ve zbývajícím rozsahu tento návrh jako nedůvodný zamítl.8. Protože byla žalobkyně ve věci převážně neúspěšná a žalovanému náklady řízení nevznikly, podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.